Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek poprvé veřejně promluvili o válečných zločinech, které měli páchat jejich kolegové na misích v Iráku a Afghánistánu. Své mlčení prolomili pro investigativní dokumentární sérii Panorama z dílny britské veřejnoprávní stanice BBC.

„Čína byla velmi těžce zasažena,“ nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. Devadesátidenní obchodní příměří podle něj dokazuje úspěch jeho administrativy i „kamikadze“ strategie celního nátlaku. V Číně to ale vidí přesně opačně. Britský magazín Economist se zaměřuje na to, jak si obě strany situaci vykládají a co to vypovídá o jejich strategiích.

Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.

Britské úřady mají aktualizovat 20 let staré plány, které by zemi nachystaly na válečný stav. Ministři se obávají, že by Spojené království nemělo proti Rusku převahu na bojišti, bylo by nepřipravené a špatně chráněné i na domácí půdě, píše britský deník The Telegraph.

Volba nové hlavy katolické církve začne už ve středu. Podle novinářky Benedetty Di Placidové z italského magazínu Generazione je letošní konkláve poprvé „cool“. Hledání Františkova nástupce se prý mění v oblíbený trend mladé generace. Z kdysi slavnostního rituálu za zavřenými dveřmi se stává popkulturní událost doprovázená memy, fanouškovskými videi a online debatami. Placidová se nad tím zamýšlí v komentáři pro server Politico.

Donald Trump se pasoval do role „celosvětového mírotvorce“, ale už po třech měsících zabředl do řady konfliktů. Teď nastane období krizí a formování odkazu, kdy prezident bude muset proplout nejen několika otevřenými konflikty, ale i válkou studenou, obchodní a jednou potenciální, píše komentátor agentury Bloomberg Hal Brands.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v březnu rozhodl uvěznit svého největšího politického rivala, istanbulského starostu Ekrema Imamoglua. V zemi to vyvolalo nejostřejší politické protesty za poslední roky. Podle analytiků a turecké opozice jde o krok, ze kterého pro tureckou demokracii není návratu, píše pro americký magazín Foreign Policy politolog Ozgur Ozkan z Harvardovy univerzity.

Mezinárodní síť obchodující s lidskými orgány bez skrupulí vykořisťuje lidi. V Keni se výměnou za peníze organizuje „dobrovolné dárcovství orgánů“ a profitují z toho lidé z průmyslových zemí, kteří orgány potřebují. Tématu se věnuje německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Ještě třaskavějším tématem než Donald Trump byl po dva týdny v Dánsku filmový dokument o těžbě v Grónsku. Ačkoliv je celý příběh dobře známou historií, jeho zpracování vyvolalo silné emoce. Píše o tom britský deník Guardian. Snímek s názvem Grønlands hvide guld, v překladu Grónské bílé zlato, pojednává o tamní dánské těžbě kryolitu – poměrně vzácného minerálu, který je využíván k výrobě hliníku nebo ve sklářství.

Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.