Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.

S ohledem na probíhající konflikty a posuny v mezinárodní politice se čím dál častěji mluví o tom, že mezinárodní řád založený na pravidlech je v ohrožení. Jenže soupeření velmocí se už neodehrává jen na souši nebo ve vzduchu, ale stále častěji i na dně oceánů. Jak se prostor pod mořskou hladinou stává novým geopolitickým bojištěm, analyzují pro americký magazín Foreign Policy profesor veřejné politiky na Colorado School of Mines Morgan Bazilian a jeho kolega Alex Gilbert.

Americké univerzity už dlouho nabízejí studium řízení státní správy čínským představitelům. Nejvyhledávanější je Harvardova, kterou někteří čínští komunisté označují za nejlepší „stranickou školu“ mimo Čínu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio teď ale oznámil, že úřady zpřísní kritéria žádostí Číňanů o víza a „zruší vízum těm, kdo jsou spojeni s Komunistickou stranou Číny nebo studují důležité obory“, píše americký deník Wall Street Journal.

Jen málokterý stát zažil v posledních pěti letech tak velký obrat jako Ázerbájdžán. Ještě v roce 2020 se tato malá země, bohatá na ropu a zemní plyn, zmítala v desetiletí trvajícím konfliktu se sousední Arménií o Náhorní Karabach a dostávala se do čím dál větší závislosti na Rusku. Situace se ale po nedávných válkách výrazně změnila, všímá si v článku pro magazín Foreign Affairs Zaur Širijev z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center.

Za tři válečné roky se společenská smlouva mezi Kremlem a ruskými občany zásadně proměnila. Stát dnes platí miliardy rublů na podporu porodnosti, jako výplaty těm, kdo riskují život na frontě a také příbuzným padlých vojáků. Tento paradox více než co jiného charakterizuje podobu současné ruské společnosti, píše v analýze nezávislé ruské vydání The Bell.

Slovenský deník SME se znovu zaobírá osobou Davida Lindtnera. V minulosti byl prokurátorem a později i soudcem, jeho profesní dráhu ale přerušilo zadržení Národní kriminální agenturou (NAKA) v rámci akce Vichřice v říjnu 2020. Šlo o policejní zásah, při kterém bylo zadrženo několik osob, včetně soudců, a to v souvislosti s korupčními skandály.

V několika moskevských knižních nakladatelstvích minulý týden proběhly domovní prohlídky. V médiích se objevila informace o zatčení ředitele oddělení distribuce nakladatelského gigantu Eksmo Anatolije Norovjatkina a dalších deseti zaměstnanců tohoto vydavatelského domu. Jak se později ukázalo, prohlídky a zatýkání souvisí s vyšetřováním podle paragrafu o „extremismu“, píše nezávislé ruské vydání Mediazona.

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek poprvé veřejně promluvili o válečných zločinech, které měli páchat jejich kolegové na misích v Iráku a Afghánistánu. Své mlčení prolomili pro investigativní dokumentární sérii Panorama z dílny britské veřejnoprávní stanice BBC.

„Čína byla velmi těžce zasažena,“ nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. Devadesátidenní obchodní příměří podle něj dokazuje úspěch jeho administrativy i „kamikadze“ strategie celního nátlaku. V Číně to ale vidí přesně opačně. Britský magazín Economist se zaměřuje na to, jak si obě strany situaci vykládají a co to vypovídá o jejich strategiích.