Ruská společnost je stále víc nespokojená s Vladimirem Putinem. Státní ruské Středisko pro výzkum veřejného mínění minulý pátek uvedlo, že prezidentova popularita klesla na 65,6 procenta a je nejnižší od začátku války. Jen od počátku roku se snížila o více než 12 procentních bodů, píše americký deník Washington Post.

Na území popraviště v Katyni, kde bylo příslušníky sovětské NKVD v roce 1940 popraveno 22 tisíc polských důstojníků a civilistů, nedávno Ruská vojensko-historická společnost umístila panelovou výstavu nazvanou „Deset století polské rusofobie“. Její součástí jsou i tvrzení zpochybňující vinu Sovětského svazu za Katyňský masakr, všímá si ruský nezávislý portál Novaja Gazeta.

V Řecku byly letos v únoru odsouzeni čtyři lidé k trestu odnětí svobody v souvislosti s aférou Predatorgate z roku 2022. Kauza se týkala špionážního softwaru Predator z dílny společnosti Intellexa. Jeho prostřednictvím řecké tajné služby „napichovaly“ mobilní telefony opozičních lídrů, novinářů i členů vlády a v reálném čase sledovaly jejich pohyb a komunikaci.

Rusko se znovu vzdaluje návratu na Měsíc. Jeho vesmírná agentura Roskosmos odkládá další pokus o průzkum na lunárním povrchu. Ambice Moskvy přitom zůstávají vysoké, protože stále mluví o budoucím budování „suverénních ruských území“ na Měsíci. Téma pro španělský list El País.

Rusko pravděpodobně profituje z prudce rostoucích světových cen hnojiv, které žene vzhůru americko-izraelská válka s Íránem. Konflikt zkomplikoval globální dodávky klíčových hnojiv tím, že poškodil energetickou infrastrukturu v Perském zálivu a zablokoval lodní dopravu přes Hormuzský průliv, klíčovou tepnu nejen pro vývoz paliv, ale právě i hnojiv, píše ruský nezávislý portál Moscow Times.

Britský deník Guardian se zabývá problematikou prodeje identity pro trénování umělé inteligence. Za nahrávání videí a fotografií platí uživatelům například aplikace Kled AI a zvuková data odkupuje Silencio. Společnost Neon Mobile dokonce platí uživatelům za odposlech soukromých telefonních rozhovorů – půl dolaru za minutu nahrávky.

Velká Británie, Francie a Německo odmítly požadavek Donalda Trumpa, aby se zapojily do námořní mise v Hormuzském průlivu. Cílem operace mělo být znovuotevření této klíčové vodní cesty. Jmenované státy tak učinily i přes Trumpovu pohrůžku, že odmítnutí bude pro NATO znamenat, jak řekl, „velmi špatnou budoucnost“. Napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně situace na Blízkém východě mapuje britský deník Financial Times.

Kreml zahájil dezinformační kampaň, jejímž cílem je pomoct maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zvítězit v dubnových parlamentních volbách. S odkazem na své zdroje to uvádí britský list Financial Times.

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.

Čínské vedení podněcuje tchajwanskou mládež, aby jezdila do kontinentální Číny. Je přitom ochotné zaplatit mladým lidem náklady na cestu a ubytování. Poznávací zájezdy jsou jedním z nástrojů čínského „měkkého vlivu“: Peking se snaží na mladé obyvatele Tchaj-wanu zapůsobit a sblížit je s čínskou realitou, píše v reportáži francouzský deník Le Monde.