„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.

Katolickou církev v Maďarsku paralyzuje série závažných sexuálních skandálů a vyšetřování zneužívání dětí. Situace přitom nepředstavuje jen krizi církve, ale je i výzvou pro křesťansko-nacionalistickou vládu premiéra Viktora Orbána, konstatuje v úvodu analýzy server Balkan Insight.

V Moskvě, Kyjevě, Bruselu, Washingtonu a dalších městech se diplomaté, politici a vojenští představitelé připravují na to, že budou muset najít řešení největšího pozemního konfliktu v Evropě od druhé světové války. Situace na bojišti se mění ve prospěch Ruska, které ničí především ukrajinskou energetickou infrastrukturu. A na Západě začal převažovat postoj, že je třeba konflikt urovnat, píše server Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda.

Myslíte si, že jste chytřejší než desetileté děti? Nová data naznačují, že šokující množství dospělých v bohatém světě je na tom možná hůř, píše magazín Economist. Téměř pětina lidí ve věku mezi 16 a 65 lety neprokazuje lepší výsledky v testech z matematiky a čtení, než by se očekávalo od žáků základních škol. Tvrdí to studie, kterou vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Míra gramotnosti dospělých se za posledních deset let na mnoha místech snížila.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dokázal po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu sjednotit ukrajinskou společnost proti režimu Vladimira Putina. Dnes, téměř tři roky od začátku války, ale jeho popularita čelí těžké zkoušce. Prezidentův obraz oslabuje nejen únava z vleklého konfliktu, ale také korupční skandály v armádě. Londýnské Timesy proto zkoumají, jak se vnímání ukrajinského lídra proměnilo.

Rusové v uplynulém roce vystupňovali rozvratné akce v Evropě, aby vyvolali chaos a atmosféru strachu. V únoru byl ve Španělsku zastřelen ruský zběh zřejmě na objednávku Moskvy. V březnu zločinci najatí ruskou vojenskou rozvědkou GRU zapálili ukrajinské sklady ve východním Londýně. Západ Moskvě připisuje i řadu žhářských útoků po celé Evropě, například v polských nákupních centrech nebo v jedné německé továrně, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro týdeník Spectator.

Už 75 let hrají Spojené státy v Severoatlantické alianci zásadní roli. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu však vyvolal strach z války v Evropě, v níž by spojenci už nemohli počítat s plnou podporou USA, píše v analýze britský deník Financial Times.

Nastupující prezident Spojených států Donald Trump ohlásil změny v migrační politice, které zahrnují i rozsáhlé deportace. Největší pozornost se přirozeně upíná na jižní hranici s Mexikem. Americko-mexická hranice ale není jediným místem, kde se změny migrační politiky projeví. Podle amerického zpravodajského serveru Vox by mohly mít významný dopad i na americko-kanadskou hranici.