- Podcasty
- Svět ve 20 minutách
Poslechněte si podcast: V případě souzení ruských zločinů na Ukrajině bude muset vzniknout úplně nový mezinárodní tribunál
Právě nad otázkou, jak pohnat Rusko k odpovědnosti za invazi se zamýšlí americká profesorka mezinárodního práva Oona Hathawayová v komentáři pro americký magazín Foreign Affairs s titulkem: Zločin, který hledá soud. Podle profesorky Yaleovy univerzity není pochyb o tom, že se Rusko dopustilo zjevně útočné války, která vyvolává vzpomínky na smrt a zkázu za 2. světové války. Během posledních tří měsíců ruská vojska zabila tisíce civilistů a zpustošila ukrajinská města.
Svět ve 20 minutách
Na serverech celého světa hledáme témata, která unikají českému tisku.
Hrdinská řeka Irpiň. Protržení přehrady zastavilo ruský útok, ekologové chtějí nové mokřady zachovat
Kyjev odrazil ruské síly otevřením přehrady ze sovětské éry na řece Irpiň. Protržení stejnojmenné hráze na konci února zadrželo ruské vojáky a tanky a znovu zaplavilo 13 tisíc hektarů mokřadů, které Sověti v 60. letech vysušili. Ekologové teď doufají, že nejnovější ukrajinské mokřady po válce přežijí. Proč, to vysvětlili britskému deníku The Guardian.
Klimatizace jako nutnost? V době globálního oteplování to jinak nepůjde, tvrdí Scientific American
Otázce, jak ochránit zranitelné lidi před vedrem a současně ještě víc nepoškodit životní prostředí, se věnuje článek amerického vědeckého časopisu Scientific American. Sto dvacet let stará technologie klimatizace se dlouho považovala za luxus, ale v době klimatické změny je pro přežití nezbytná. Její energetická náročnost budí obavy, ale jedině její větší rozšíření umožní překonat propast v dostupnosti snesitelně teplého prostředí mezi bohatými a chudými lidmi i státy.
Život v obléhaném Mariupolu? Týdny bez slunečního světla a pak pohled na město zničené do základů
Podobně popisují svůj příběh lidé, které se tento týden podařilo evakuovat z ocelárny Azovstal v přístavním městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Někteří z nich popsali americkému deníku Washington Post hrůzy života v obléhaném městě.
Kreml chce z dobytých ukrajinských území vytvořit nový celek Jižní Rus
Putinova vládní strana vyzvala k vytvoření nového státu jménem Jižní Rus. Složený by měl být z oblastí Ukrajiny okupovaných ruskou armádou. Píše se v dokumentu připraveném nejvyššími představiteli strany Jednotné Rusko, který získala americká stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Kvůli válce zdražuje plyn, cena uhlí ale klesá. To svádí k jeho používání, jenže to ohrožuje klima
Počty nově budovaných uhelných elektráren ve světě se snižují. Nemusí to ale stačit k dosažení bezpečných teplotních limitů, které mají udržet globální změny klimatu na uzdě. Některé země navíc dál plánují otevírat další a další taková zařízení, informuje britský deník Guardian.
Stratég Foggo: Rusové zastydli v druhé světové. Došlo jim palivo i jídlo, u Kyjeva dostali na frak
Konflikt na Ukrajině oslabil představu Západu o všemocné ruské armádě, která před osmi lety obsadila Krym. Skutečnost, že Vladimir Putin odmítl svou invazní armádu reformovat, je dobrá zpráva jak pro Ukrajinu, tak Západ. Myslí si to bývalý admirál amerického námořnictva James Foggo III., s nímž hovořil gruzínský novinář Vazha Tavberidze pro americkou stanici Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Přeběhlíci, udání, nedostatek, emigrace. Život v Rusku začíná připomínat Sovětský svaz
Život v Rusku se začíná v některých ohledech podobat tomu, jak se v zemi žilo v době Sovětského svazu – do běžného života lidí se totiž začínají vracet fenomény a situace, které do svobodné země spíš nepatří, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa.
Jak hodnotit sliby, že se oteplování udrží pod 2 ° Celsia? Na místě je rozhořčení i optimismus
Ochrana klimatu se přinejmenším na úrovni slibů začíná dařit. Nová analýza závazků přislíbených od uzavření Pařížské klimatické dohody ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by zřejmě dokázalo udržet úroveň globálního oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Jestli jsou tato zjištění důvodem k optimismu, na to odpovídá na stránkách britského deníku The Guardian Christina Figueresová.
Lotyšští Rusové se dlouho přikláněli k Moskvě. Válka na Ukrajině to ale mění
V Lotyšsku žije půl milionu ruskojazyčných – nejen Rusů, ale i Bělorusů a představitelů dalších menších etnických skupin. Dohromady tvoří zhruba třicet procent obyvatelstva země. Velká část z nich se dlouho orientovala na východ. Za svou vlast považovali Rusko, za svého prezidenta Vladimira Putina. Jak jejich postoje změnila válka, píše ve své reportáži Ingmar Nevéus, evropský zpravodaj švédského deníku Dagens Nyheter.