- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Svět nebyl nikdy tak bohatý jako dnes
První část cyklu je věnována ekonomii, ekologii a zemědělství. Hovoří agrární analytik Petr Havel, ekolog Jan Piňos a ekonom Tomáš Sedláček. . V ukázkách z rozhlasového archivu zazní pasáže z dobových projevů a přednášek politiků a ekonomů reagujících na celosvětové i místní krizové momenty třicátých let.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
A teď vám zlevníme rádia a pračky. Po smrti Stalina a měnové reformě přišel čas na cukr a uvolnění
Od roku 1953 do konce 50. let ušlo Československo další kus cesty pod vedením KSČ. Zatímco prvních pět let vlády této strany, od převratu v únoru 1948 do a smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953, je spojeno s politickým terorem a hospodářským rozvratem, zbylých sedm let do roku 1960 charakterizuje lehké uvolňování šroubů a hlavně hledání nových strategií pro uklidnění obyvatelstva. Co způsobilo ten obrat, mapuje další díl cyklu Soudruzi Jana Sedmidubského.
Dějiny KSČ aneb Jak nám v letech 1943 – 1948 vyvlastnili Československo
Když se v Moskvě v březnu 1945 dohadoval vládní program, později nazvaný Košický, byli na to exiloví komunisté připraveni. Na rozdíl od demokratů, kteří z Londýna přiletěli s prázdnýma rukama. I to, že se Beneš vracel domů přes Moskvu, bylo symbolické - už v roce 1943 podepsala exilová vláda se SSSR Smlouvu o přátelství. Neznamená to, že už tehdy bylo rozhodnuto. Ale cesta byla nastoupena.
Do války za Československo, nebo za Sověty? O otočkách v politice KSČ v předvečer světové války
KSČ se v době první republiky profilovala jako antisystémová strana, která je schopná a ochotná existovat i jako paralelní, napůl ilegální struktura. To jí dávalo v dobách po mnichovské dohodě v roce 1938 možnost se přizpůsobit potřebám odboje pružněji než ostatním stranám. Na druhou stranu instrukce, které v letech 1939 až 1941 přicházely z Moskvy, byly až do roku 1941 často vzdálené realitě protektorátního útlaku.
Od podpory Beneše po kroucení krkem a zpět. Jak KSČ měnila ve třicátých letech svůj postoj ke státu
Správný komunista si musí každé ráno přečíst Rudé právo, aby zjistil, co má ten den říkat. Tato prajednoduchá anekdota byla v polovině 30. let velmi oblíbená. Měla ale svůj důvod, protože názorové veletoče, jaké KSČ předvedla v první polovině 30. let, byly i na její poměry těžko stravitelné sousto. Názorové veletoče komunistů před bezmála sto lety mapuje třetí díl dokumentární série Jana Sedmidubského Soudruzi, která se věnuje dějinám KSČ.
Čím jsou pro Čechy hranice státu? O tom, jak se antropologická konstanta mění ve státní kult
Příběh našich novodobých hranic – tedy těch, které Československá republika měla po roce 1918 – by se dal stručně popsat jako cesta od otevřených a propustných hranic, jakými byly po většinu trvání první republiky (kromě jejího specifického konce), až k otevřeným a propustným hranicím polistopadovým. Ovšem s dlouhou výjimkou, kdy u nás v totalitním bezčasí vládla komunistická ideologie, po roce 1968 doplněná ještě o sovětská okupační vojska.
Jaroslav Foglar dnes. V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem?
Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před více než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší, než by se mohlo zdát.
Za národ, drahou vlast!
Co Čech to Sokol! Letos si připomínáme 160 let od založení České obce sokolské. Sokolové se nesmazatelně zapsali do klíčových okamžiků Československé republiky – bojovali v legiích za první světové války, postavili se nacistům v domácím i zahraničním odboji a po roce 1948 museli čelit komunistickému útlaku. Obnovy se Sokol dočkal až po sametové revoluci v roce 1989.
Odsun očima dětí. Příběhy českých Němců, kteří museli opustit svou vlast
Historie se opakuje. Davy uprchlíků překračují hranice a míří do nejistoty. Co je asi čeká? Je dost těch, kteří odmítají přijímat hladové krky s otevřenou náručí. Budou se moci někdy vrátit do svých domovů? Situace, kterou zažíváme dnes, a není nám cizí.
Německý komplex Prora. Masová rekreace měla posilovat německý národ
Říkali jsme jim trochu s despektem „dederóni“ a smáli jsme se jejich trabantům, ale současně jsme je tak trochu obdivovali. Mají i víc než tři desítky let po znovusjednocení Německa obyvatelé jeho východní části obecně jiný charakter a zvyklosti než ti na západě země? A také, jestli a pokud ano, jak se vyrovnali s dědictvím dvojí totality: nacistické i komunistické.
Politická komunikace v zajetí algoritmů
Propojení reálného světa politiků s digitálním prostorem umožňuje bezprostřední kontakt s voličem, o kterém se politikům v první republice jen snilo. Téma politické komunikace ovlivněné technologií v sobě zahrnuje otázky, týkající se nejen marketingu, politologie, historie, ale také sociologie a psychologie. Jaké dopady má na kulturu vyjadřování v on-line prostoru styl, úroveň a jazyk politiků? Jaká se vede politika a politická kampaň? Co se vytrácí?