V roce 2009 nahrál soubor Cappella Coloniensis, specializující se na historicky poučenou interpretaci, významné klarinetové koncerty otce a syna Stamicových. 

Hudba francouzské renesance a Ensemble Clément Janequin. Další pořad je věnován veršům básníka Antoina de la Roche-Chandieu, které zhudebnil francouzský skladatel Paschal de I’Estocart. Obsah sbírky krátkých básní jednoznačně sděluje její název Osmiverší o marnosti světa. Snad každá epocha měla své deprese a melancholie a jistě je při tom velmi důležité, co bylo příčinou této beznaděje, zda věci podstatné či pomíjivé.

Jedním z důvodů, proč je Friedrich Gernsheim dnes méně známý, může být určitá historická křivda. Kvůli jeho židovskému původu byla v době nacismu jeho díla zakázána a veškeré zmínky o něm likvidovány. Po 2. světové válce se pak na jeho rehabilitaci poněkud zapomnělo, a tak je velmi dobře, že tento skladatel je opět připomínán. 

Další pořad Švédský stůl přináší nahrávku souboru Orchestra of the Age of Enlightenement, která byla natočena v roce 2000 a jmenuje se Italské barokní koncerty. Tento orchestr, jehož název v překladu znamená „Orchestr doby osvícenství“, byl založen roku 1986 v Londýně a záhy se vypracoval na jedno z předních světových těles v oboru autentické interpretace. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty i sólisty, koncertuje po celém světě a nahrává velmi ceněné desky. Jedná se opravdu o špičku v daném oboru.

CD klavírních sonát Václava Jana Tomáška natočila Petra Matějová na kladívkový klavír ve světové premiéře. Nahrávka vznikla v roce 2015 na zámku v Příchovicích u Přeštic a interpretka pro nahrávku zvolila nástroj postavený Robertem Brownem jako kopie klavíru Jacoba Bertche z roku 1815. 

Dvořákova Serenáda E dur op. 22 vznikla během pouhých dvou týdnů na jaře roku 1875. Pro Dvořáka to bylo velmi šťastné období, protože se začal prosazovat jako respektovaný autor a díky stipendiu se mohl konečně více soustředit na samotné komponování. Serenáda d moll op. 44 byla původně napsána pro dechové nástroje s violoncellem a kontrabasem. Zazní v úpravě, jejímž autorem je bývalý člen Českého noneta František Hertl – kontrabasista, skladatel, hudební pedagog a dirigent. 

Pro svátek „Obřezání Páně“ 1. ledna 1729 zkomponoval pozoruhodnou mši Jan Dismas Zelenka. Hudba z dalšího pořadu Švédský stůl patří svým liturgickým určením na začátek kalendářního roku. V občanském kalendáři je 1. leden označen jako Nový rok, v kalendáři liturgickém má pak hned tři zasvěcení. Slaví se jako svátek Basila Velikého, jednoho z tzv. učitelů církve ze 4. století, a od Druhého vatikánského koncilu je to také svátek mariánský. Předtím byl ale tento den spojen především se svátkem Obřezání Páně.

Další pořad představí vánoční album s velmi nápaditými úpravami českých a moravských koled, jejichž aranžmá vytvořil skladatel Věroslav Neumann. CD s názvem Vánoce malých zpěváčků bylo natočeno v roce 1990 a podíleli se na něm dva vynikající sbory: Boni pueri z Hradce Králové se sbormistrem Jiřím Skopalem a Pardubický dětský sbor pod vedením Vlastislava Nováka. 

Další Švédský stůl nabídne dvě části z Vánočního oratoria od Johanna Sebastiana Bacha v nahrávce sboru Monteverdi Choir a orchestru The English Baroque Soloists s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem a také s řadou vynikajících sólových pěvců. Vánoční oratorium vzniklo v roce 1734 a jedná se ve skutečnosti o cyklus šesti vánočních kantát, které jsou svým charakterem podobné dalším dvěma Bachovým dílům z tohoto období: Oratoriu Nanebevstoupení a Velikonočnímu oratoriu. Všechna tři tato díla jsou také z větší či menší části podobně zkomponována.