- Podcasty
- Studio Leonardo
Poslechněte si podcast: Po půdě chceme mnoho. Málo do ní ale vracíme, tvrdí půdní mikrobiolog Šimek
Půdu v době klimatické změny trápí čtyři hlavní problémy: sucho, okyselování, ubývání a eroze. Co tyto jevy znamenají a jak jim lze předcházet nebo se na ně adaptovat, popisuje ve Studio Leonardo půdní mikrobiolog Miloslav Šimek.
Studio Leonardo
Rozhovor s osobnostmi ze světa vědy.
Čínská vláda investuje ročně miliardy dolarů do dezinformačních kampaní
S cílem manipulovat s informacemi v internetových diskusích čínská vláda investuje ročně miliardy dolarů do dezinformačních kampaní. Kampaň běží i ve státních médiích a na oficiálních stránkách zastupitelských úřadů v zahraničí. Co je cílem těchto kampaní a lze je považovat za nástroj čínského diplomatického arsenálu?
Hyperprotektivní rodič je riziko. Dítě si nezíská psychickou odolnost, shodují se experti
Děti jsou po narození zcela závislé na okolí. Jak ale postupně rostou, mnozí rodiče se ochrany nechtějí vzdát, odborníci je proto nazývají hyperprotektivními. Zdravá výchova by ale měla například zahrnovat i vystavení frustraci ze života. „To je totiž úplně v pořádku. Dítě získá psychickou odolnost,“ vysvětlují psycholožka Magdalena Lukasová a výzkumník Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Čína omezuje výzkumníky, kteří se zabývají utlačováním Ujgurů. Ti ale našli způsob, jak to obejít
Ujgurové jsou v Číně stále utlačovanou menšinou, jejíž lidská práva stát bezohledně porušuje. Odhadem statisíce lidí jsou internovány a další pronásledovány kvůli svému původu. Životu ujgurské menšiny se z části věnoval mezinárodní projekt Sinofon, do kterého se zapojili i čeští vědci. Jak zkoumat Čínu, když oficiální statistiky nejsou spolehlivé a spolupráce je zatížena propagandou? Svůj přístup vysvětlují výzkumníci Filip Kraus, Richard Turcsányi a Ondřej Kučera.
Civilizace, státy, komunity mají možnost ovlivnit zdraví jednotlivců, uvádí sociální epidemioložka
Absence sociálních kontaktů, nejisté bydlení nebo délka a kvalita vzdělávání. To vše ovlivňuje lidské zdraví. Společenské nerovnosti se odráží na kvalitě života populace a na psychickém i fyzickém zdraví jednotlivců. Jaký vliv na zdraví mají diskriminace a sociální nerovnosti nebo dostupnost veřejné zdravotní péče? V pořadu Studio Leonardo odpovídá sociální epidemioložka Dominika James Šeblová.
Nejsme odsouzeni k zániku. Ještě není pozdě změnit současnou trajektorii, říká biochemik Hessen
„Největší hrozbou pro naši planetu je domněnka, že ji zachrání někdo jiný.“ Těmito slovy zakončuje své přednášky host Studia Leonardo, expert na koloběh uhlíku v přírodě Dag Hessen, který působí jako profesor na Univerzitě v Oslu. Co můžeme čekat v dalších 30 letech na planetě, která ztrácí biodiverzitu a stále se ohřívá? V norské metropoli s ním natáčel redaktor Jakub Lucký.
Hispánští farmáři nemají stejná práva. V Kalifornii pracují na polích i děti, upozorňuje historička
Po celá staletí funguje kalifornské zemědělství díky práci Mexičanů a dalších latinskoamerických, ale i asijských národností. Doposud ale nemají stejná práva jako ostatní lidé pracující v zemědělství. „Nevztahuje se na ně řada federálních zákonů, takže třeba nejsou chráněni proti přesčasům, mají výjimky pro dětskou práci,“ vysvětluje Sarah Waldová, literární historička z Univerzity v Oregonu.
Káva má kromě kofeinu i 2000 účinných látek. Za den můžete vypít až šest šálků, tvrdí lékař
Káva byla v historii považována za ďáblovo dílo i buržoazní přežitek. Ještě v minulém století se o ní studenti medicíny učili, že patří mezi zlozvyky. To se změnilo až na přelomu tisíciletí. „Káva je úžasný nápoj, který ve správné dávce okolo čtyř až šesti šálků denně a dvě až tři sta miligramů kofeinu má pozitivní účinky,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.
Předsudky jsou pro duševně nemocného mnohdy horší než samotná diagnóza, upozorňuje výzkumník
Povědomí o duševních onemocněních se v posledních desetiletích v Česku výrazně zvýšilo, ale stále přetrvávají předsudky vůči lidem, kteří se s nimi potýkají. Přitom zkušenost s duševní poruchou má u nás skoro polovina populace. „Lidé nepečují o své duševní zdraví. A pokud se u nich nebo u jejich blízkých duševní onemocnění objeví, tak ho vůbec nejsou schopni poznat,“ říká Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Umění pomáhá společnosti myslet kolektivně. To se hodí v debatě o nutné změně, říká skotský režisér
Divadlo, film, literatura a další kulturní kanály nabízejí dobrý prostor i prostředky, jak mluvit o složité a vnitřně rozporuplné problematice změny klimatu. To je pro lidi ve výsledku možná důležitější než grafy emisí nebo popisy nových technologií. Jaká úskalí však číhají při uměleckém zpracovávání takové problematiky? A jak se mají divadla připravit na nové klimatické podmínky – a proč vlastně?
Mladí lidé potřebují lepší východisko než bezmoc, říká expert na klimatické vzdělávání k roli škol
Podle hned několika sociologických průzkumů považují náctiletí Češi a Češky změnu klimatu za závažný problém a zdroj svých obav z budoucnosti. Kvůli tomu pociťují významněji bezmoc, strach a smutek. Tyto negativní emoce se dále prohlubují kvůli útržkovitým informacím o problematice změny klimatu a o možných opatřeních na zmírnění jejích dopadů. Jak jim s takovou situací mohou pomoci české školy – a jak jim skutečně pomáhají?