- Podcasty
- Studio Leonardo
Poslechněte si podcast: V české společnosti je nechuť chápat sexualizované násilí jako systémový problém, tvrdí socioložka
Proč je v české společnosti tak rozšířená snaha omlouvat sexuální násilí? Při posuzování sexualizovaného násilí se u nás prosazuje představa, že u tohoto typu násilí bývá nějaká spoluvina, vysvětluje ve Studiu Leonardo Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Studio Leonardo
Rozhovor s osobnostmi ze světa vědy.
Bude hurikánů více, nebo méně? Nevíme, ale určitě budou silnější, míní americký klimatolog
Severní Amerika zaznamenává tropické cyklony už od 19. století. „A poslední dva roky byly v Louisianě naprosto šílené, protože v hurikánové sezóně 2020 jsme měli pět bouří,“ říká host Studia Leonardo klimatolog Barry Keim z Louisianské státní univerzity. Jak podle něj ovlivní klimatická změna tropické cyklony?
Radikály kyslíku tvoří jazyk, kterým buňky komunikují. Hledáme, jak jim poručit, vysvětluje vědkyně
Jak a o čem si buňky povídají? Uvnitř i navenek mezi nimi probíhá čilá komunikace, díky které se mohou i změnit na jiný typ buňky. O možném využití tohoto jevu hovoří ve Studio Leonardo molekulární bioložka Alena Panicucci Zíková z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Umělé hráze, těžba ropy a klimatická změna, popisuje zánik mississippské mokřadní delty novinář
Delta řeky Mississippi a její rozsáhlé mokřady jsou významnou přírodní lokalitou. Ta ale zatím zmizela pod mořskou hladinou rychlostí 5000 kilometrů čtverečních za 70 let. O příčinách této eroze pobřeží v Lousianě hovoří americký novinář Bob Marshall, dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny.
Tisíc eur a článek, který napsal robot, i to stačí k otištění v Open access časopisu, říká Münich
Poznají se dobří vědci podle počtu zveřejnění svých prací ve vědeckých časopisech? O tzv. predátorských časopisech, o systému Open access (OA) i národním ohodnocení mluví host Studia Leonardo Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Nenechte se mýlit: palmové plantáže hrají stále důležitou roli, říká vědec
Jedním z pilířů vysílaní Českého rozhlasu Plus je i věda. Za deset let jsme odvysílali bezpočet objevů a nahlédli do laboratoří celého světa. Poslechněte si speciální vydání pořadu Studio Leonardo, ve kterém se vydáme na tropické Borneo. Ondřej Novák mimo jiné zjišťoval, jak tamní ekosystém trpí odlesňováním kvůli výsadbě palmy olejné. Ztráta životního prostředí totiž vede k vymírání mnoha vzácných druhů.
Za domorodými Sámy se vydala badatelka Hingarová. Zkoumala, jakým způsobem mohou udržovat svůj jazyk
Před dvěma lety badatelka Vendula Vlková Hingarová otevřela nové téma v české a norské historiografii, když s výzkumným týmem sesbírala na 200 příběhů československých mužů, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni v nacisty okupovaném Norsku.
S Branislavem Vranou o chemodynamice znečištění životního prostředí
V životním prostředí je už od 80. let minulého století mnoho enviromentálních zátěží, které negativně ovlivňují zdraví lidí. A ne vždy se nám je daří odstranit. Například na Slovensku existují oblasti, kde rybáři musejí vracet do řek ulovené ryby, protože jejich konzumace by byla nebezpečná. Kolik toxických látek se v přírodě vůbec monitoruje a jsou všechny rozložitelné?
Člověk komunikuje se světem už v prenatálním období. Ještě ale nejde o jazyk, uvádí lingvista
My lidé jsme přímo postaveni tak, abychom se naučili jazyk, tvrdí ve Studiu Leonardo psycholog a psycholingvista Filip Smolík z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií FF UK. Podle něj žádný živočich nemá jazyk, jako má člověk. „Takže už něco v naší biologii nás předurčuje, abychom komunikovali jazykem.“
Generace Z je velmi křehká. Když ale v něco věří, tak jdou do ulic a bojují za to, popisuje vědkyně
Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili?
Diabetes byl před objevem inzulínu rozsudkem smrti. Léčba změnila život milionům lidí
Objev inzulínu byl zásadní pro léčbu cukrovky v případě selhání jeho tvorby slinivkou. Před tím byl diabetes „rozsudkem smrti“. Naproti tomu cukrovka 2. typu je nemocí blahobytu. Problém je v rezistenci organizmu vůči inzulínu. Jak se tento druh nemoci léčí? I to se dozvíte od nefrologa a diabetologa Jana Vachka. Moderuje Jana Klusáková.