Možná znáte před rokem otevřenou Vilemíninu stezku v Nelahozevsi na Mělnicku. Na její obnově se podílel i Lukáš Burian. Expert na počítačové systémy, kterého baví příroda a rádi jí pomáhá. Loni byl vyhlášený nejaktivnějším dobrovolníkem projektu Stezky z lásky, který se zaměřuje na obnovu turistických tras. I o tom si s ním před časem povídala redaktorka Markéta Vejvodová.

Emilie Ruth Tobolářová (1895-1973) prožila mládí v Rakovníku. O jejím dobrodružném životě vyprávějí pohlednice a dopisy s exotickými známkami. Její touha po vzdělání a poslání zdravotní sestry ji zavedla až do Bagdádu, kde se stala oporou lékařky Vlasty Kálalové, známé z románu Ilony Borské Doktorka z domu Trubačů.

Kolínský humorista Jiří Novák je jedním ze zakládajících členů České unie karikaturistů. Jeho kresby se objevily v desítkách časopisů, v několika knihách a učebnicích, na pohlednicích, v kalendářích, na plakátech a také na mnoha výstavách a soutěžích. Tvoří sám anebo s kolegou v humoristickém uskupení NOS.

Rodinná firma Nezbedových, která se zabývá prodejem traktorů, zemědělské a komunální techniky a také sama hospodaří, vlastní sbírku, jejíž kousky zabírají opravdu hodně místa. Není divu. Sbírka čítá 40 traktorů a 250 různých zemědělských strojů.

Střední průmyslová škola Emila Kolbena v Rakovníku se do soutěžních klání zapojuje pravidelně. Za 8 ročníků účasti v soutěži Mistři všedních dnů si kominičtí učni přivezli 7 medailí, z toho 4 zlaté. Štěpán Šafránek a Dominik Krejčí z druhého ročníku školy dokázali, že kdo je připraven, nebývá překvapen.

Spolek Dobrota v Malém Újezdě na Mělnicku funguje nedlouho, ale už zvládl mnohé. Například uspořádat benefiční běhy na podporu lidí s handicapem, po amputaci končetiny, na které se přihlásilo mnoho dětí i dospělých. Povídali jsme si s předsedkyní spolku, Terezou Havránkovou.

Předseda Clubu sběratelů hracích karet Petr Bílý má více než 3 tisíce balíčků hracích karet. Nejstarší karta z jeho sbírky pamatuje dobu císaře Rudolfa II. Jako košířský patriot si Petr Bílý nechal vyrobit vlastní karty. Při jejich tvorbě se inspiroval místní bohatou historií.

Paní Milena Uhrová celý život pracovala jako zubní technik. Práce pro ní byla koníčkem. Vyžaduje totiž tvůrčí talent a manuální šikovnost. Svůj dávný sen si ale splnila až odchodem do důchodu. Začala vyrábět panenky a jako členka Českého panenkového klubu úspěšně vystavovala na klubových výstavách v Kyjevě, Moskvě, Gruzii a Praze.

„Vítám vás v Muzeu lidových staveb. Bylo založeno v roce 1972 jako záchranný skanzen pro budovy, které se nacházely v zátopové oblasti, když se stavěla přehrada na Želivce.“ Těmito slovy zdraví průvodkyně Veronika Zemanová návštěvníky kouřimského skanzenu. Původně byla překladatelkou, napsala kuchařské knihy a má velmi blízko k přírodě. A dům, ve kterém s rodinou žije, vznikl z velmi netradičního materiálu.