Energie, kterou při této titěrné každodenní práci do drobných šperků vkládá, se jí vrací prostřednictvím spokojených zákazníků. Na řemeslných trzích, výstavách a dalších akcích své výrobky nejen prodává, ale také jejich výrobu přímo na místě předvádí. V Odoleně Vodě, kde žije, jsme Romanu Kdýrovou navštívili a byli zvědaví, jak se k paličkování dostala.

Vystudoval konstrukci kolejových vozidel, pak ho život zavál do jiného strojírenského oboru. Ale modelařina mu zůstala jako koníček. Vedení Klubu železničních modelářů v Jesenici převzal po jeho zakladateli, Vladimíru Zuskovi. Vedl také kroužek stejného zaměření. Teď už je předsedou klubu syn pana Berky, Jan. A vnuk Tomáš připravuje návrhy plánů kolejišť, tedy návaznost jednotlivých modulů. V mašinkách prostě „jede“ téměř celá rodina.

Historik Zdeněk Kuchyňka patří k nejdéle sloužícím muzejním ředitelům v kraji. V čele Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně stál 29 let. Letos na vlastní žádost odešel do důchodu. Zahálet ale nebude. Chystá se uspořádat sbírku pohlednic.

První sokolská tělocvičná jednota vznikla 16. února 1862. Nejprve pod názvem Tělocvičná jednota Pražská, ale brzy se ujal název Sokol, inspirovaný „sokoly“, jihoslovanskými bojovníky za svébytnost.

S manželem pěstují na zahradě v malé obci v okrese Praha-východ kde co. Nejen pro radost a „na zub“, ale oni také semenaří. O semínka se dělí s dalšími zájemci prostřednictvím takzvaných semínkoven. Klára Hrdá je totiž zakladatelkou Iniciativy Semínkovna v České republice.

Vlastivědný klub Votice založila skupina místních, kterým nebyl lhostejný smutný osud památek, které se na Voticku koncem 70 a počátkem 80 let často likvidovaly nebo se jim nedostávala patřičná ochrana. Už celých 42 let klub od jeho založení vede Antonín Holubovský. Milovník historie i technických památek, které umí i opravit.

Muzeum Mladoboleslavska má nový exponát, smírčí kříž z 16. století. Na začátku května ho našel v hustě zalesněné rokli v mladoboleslavské části Dalovice spolupracovník muzea Martin Dobeš. Archeologové mluví doslova o pokladu, protože v celém okresu jiný smírčí kříž není.

Téměř celý život strávila Valerie v Česku a ve svých 25 letech se rozhodla vrátit do Charkova. V Praze všechno prodala a žije teď ve městě, které leží 30 kilometrů od ruských hranic a kde každý den houkají sirény. Mladá žena do Charkova přijela na začátku května, tedy těsně předtím, než ruská armáda začala znovu útočit raketami na město. Valerie pracuje online pro českou firmu, takže má na ukrajinské válečné poměry slušný příjem.

Sokolský kroj ještě sokola nedělá. Kdo nemá sokolského ducha, tomu prý ani kroj nepomůže. Sokolové však na tradiční sokolské oblečení nedají dopustit. Dříve se slavnostní oblečení dokonce dědilo z otce na syna.