Adolf Kajpr prožil v koncentračních táborech a žalářích 13 let života. Za nepohodlné názory a pevný postoj byl stíhán jak nacisty, tak komunisty. Svůj život zasvětil víře, církvi a občanské pravdě. Prezidentské amnestie v roce 1960 se nedožil a zemřel ve vězení v Leopoldově.

Při založení se skupina jmenovala Mandragora. Za minulého režimu byli ale několikrát nuceni „dát si pauzu“. Činnost pak obnovili vždy pod novým názvem. Roku 1973 to byl Elektronik, v osmdesátém Brutus a v osmdesátém druhém Kyklop. Po sametové revoluci se vrátili k názvu Brutus, pod kterým vystupují dodnes. Pro svůj styl razí termín „pravý bigbít“ a známé je i jejich logo: červený panák s kytarou na žlutém podkladu.

Cestovat do dalekých zemí s vážným tělesným postižením, bez cestovní kanceláře a pouze sám s batohem na zádech, to je skutečná výzva. Jakub Greschl proto svůj cestovatelský projekt nazval „Nic Není Nemožné“. O svých cestách pořádá přednášky. Chce motivovat ostatní, aby své vlastní hranice a limity překonali a žili naplno.

Renáta Modráková je jako specialistka na středověké rukopisy Národní knihovny České republiky v každodenním kontaktu s naším národním kulturním bohatstvím. Práce s rukopisy je pro ní stále velkou vášní i radostí a dodává jí sílu i v osobním životě.

Stačilo málo a půvabné akvarely malované hraběnkou Nosticovou by byly navždy zničeny. Z odpadků je před 80 lety vytáhl tehdejší správce hořovického muzea Josef Maličký. Unikátní památky si teď můžete prohlédnout ve Starém zámku v Hořovicích.

Roztoč propojuje profesionální umělce s amatéry, generace mezi sebou, nově příchozí se starousedlíky a umění s každodenním životem. Pomáhá lidem „zapustit“ v Roztokách kořeny a stát se součástí místní komunity. Roztoč by si přál, aby město žilo společenským životem a svou vlastní kulturou.

Josef Zuska z Velké Chuchle už 50 let chová vídeňské králíky. Získal přes dva tisíce různých ocenění, 50x titul mistra republiky, 57x titul mistra klubu. Navíc byl první, kdo v Evropě vyšlechtil vídeňské modrošedé.

V rodině Soni Mrázkové po několik desetiletí opatrovali plesové střevíčky z hedvábného atlasu. Patřívaly slečně Luise z Rakovníka. Jejich příběh se začal psát ve třicátých letech minulého století. Luisa tehdy pomohla dvěma mladým Angličankám.

Jablka z Krasosadu vám vůní připomenou dětství a prázdniny u babičky. Jolana Křížkovská vybudovala v Krasoňovicích na Kutnohorsku bylinnou zahradu. Aby mohla míchat čaje, začala bylinky studovat. Dnes pracuje v lékárně a bylinky jsou jejím velkým koníčkem. Je spoluautorkou knihy Pokojovky pro zdraví a na talíři.