Míla Hilgertová žije ve Velkých Přílepech na Praze-západ a pěstuje tam krásu. Na své květinové farmě nazvané Kytky od potoka má něco mezi osmdesáti a sto druhy květin. Na začátku nevěděla o pěstování rostlin vůbec nic a učila se za pochodu, metodou pokus omyl. Nejprve vysadila svoje oblíbené tulipány a na třicet druhů trvalek. A zkoušela, co bude a nebude fungovat.

Jako kluk se Josef Štěpánek naučil hrát na kytaru. Když chtěl na konci základní školy začít chodit do Lidové školy umění, řekli mu, že je na to starý, protože se hrou na hudební nástroj se přece musí začít v útlém věku. Šel tedy na gymnázium a potom studovat filozofii a matematiku. K muzice ho to ale stále táhlo, a tak se po třech letech rozhodl pro změnu. A přihlásil se na konzervatoř.

Lada Bartošová se narodila v Kutné Hoře a už jako malá věděla, že se jednomu místu říká Lidka. Jenom netušila proč. Když pak na vysoké škole psala disertační práci, náhodou zjistila, že budova Státního okresního archivu v Kutné Hoře je bývalá věhlasná čokoládovna. A přišlo jí smutné, že to dnes už skoro nikdo neví. Založila proto Muzeum čokolády, které slavnou historii místa připomíná. A pak čokoládu jménem Lidka začala znovu vyrábět.

Eva Matějková vystudovala pozemní stavby a architekturu na ČVUT. Když pak ale u svých dětí začala s domácí výukou, leccos se změnilo. Především její pohled na školství a jeho možnosti v moderní době. A protože najednou cítila, že nechce systém jenom kritizovat, rozhodla se sama zkusit, jestli to jde dělat jinak a lépe. Vystudovala program Učitel naživo, tedy jakési pedagogické minimum, a začala učit matematiku na druhém stupni Základní školy Trnka v Dobříši.

Hynek Navrátil mladší je čistokrevný komediant. A je na to náležitě hrdý. V cirkuse se narodil a spolu s bratrem je už šestou generací cirkusových umělců. Jeho otec Hynek Navrátil starší je stále majitelem a principálem Cirkusu Humberto, ale jeho řízení svým synům pozvolna přenechává. I když má pořád hlavní slovo. Jejich cirkus je rozlohou největší v České republice a chlubí se druhou největší přehlídkou šelem na světě.

Když bylo Zdeňku Šafránkovi 21 let, spadla na něj při práci v opravárenské dílně tři a půl tuny vážící plošina s osobními auty a přerazila mu páteř. Od té doby je na invalidním vozíku. Svůj úraz ale nikdy za tragédii nepovažoval. Hned po skončení rehabilitace začal hrát parahokej a i přes počáteční potíže se z něj nakonec stal reprezentant, který se zúčastnil tří paralympiád a několika světových mistrovství.

Někomu je zima už při pár stupních nad nulou. Jiný o zimě mluví, až když začne mrznout. Ale je potřeba, aby bylo alespoň mínus třicet stupňů, aby je cestovatel a polárník Václav Sůra považoval za důstojný mráz. Takovou teplotu bylo totiž možné nastavit ve velkokapacitním mrazicím boxu jednoho potravinového řetězce v Jirnech u Prahy, odkud Václav Sůra pochází. A právě tam začal chodit testovat polárnické vybavení.

O papoušky se Ladislav Žoha začal zajímat už jako malý kluk, když mu rodiče dovolili pořídit si dvě korely. Díky jeho lásce ke zvířatům pak postupně přibývali další svěřenci. Až se jeho soukromý chov rozrostl na padesát dva zvířecích druhů čítající kolem dvou set jedinců. O ty všechny se stará ve svém domku v obci Buš na Praze-západ.

Markéta Matoušková chtěla být původně dětskou lékařkou. Pak si ale řekla, že jí bude lépe v roli lékařky, která děti přivádí na svět. Začínala v kladenské porodnici, kde podle svých slov získala pro svoji budoucí profesi skvělý základ. Dnes je primářkou gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.