- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič?
Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Dva tisíce slov. Dobře míněná provokace
Na přelomu května a června 1968 se na spisovatele a novináře Ludvíka Vaculíka s pověstí publicistického „enfant terrible“ obrátila skupina lékařů, aby pojmenoval to, co beztak všichni věděli, ale neodvážili se to říct nahlas: takzvaný Obrodný proces se nesmí zastavit na půli cesty. A my jako občané si to musíme pohlídat.
Šílené ruské devadesátky. O proměnách sovětské ekonomiky po Putinovu oligarchii
Téma Plus Libora Dvořáka se zaměří na sovětské a poté ruské pokusy o hospodářské reformy, a to počínaje dobou perestrojky až po dnešek. Přestože se především v devadesátých letech ledacos podařilo, byly změny často polovičaté a v Putinově epoše se ekonomika překlopila do jakéhosi svébytného státního kapitalismu na ruský způsob, socialistické metody hospodaření se do značné míry podařilo potlačit. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka v repríze.
Oslavovali diktátory i hodnoty totalit. Ve 20. století se umělci dávali do služeb ideologiím
Velký básník vysvětluje, proč napsal poému o jednom z nejkrvavějších světových diktátorů. Talentovaný prozaik informuje veřejnost o ideologickém zázemí svého režimně konformního a hojně oceňovaného románu. Výborná herečka se svěřuje, odkud čerpá inspiraci... Umělci ve službách ideologií adorují veršem, prózou i hudbou jak hodnoty totalitních států, tak i jejich představitele. Výběr z těchto děl připravil Pavel Hlavatý. Kontext citovaných úryvků je dotvářen dobovými záznamy.
V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny
Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.
Rok 1953 se do dějin Československa zapsal nejen měnovou reformou, ale také následným zrušením přídě
Lístky na potraviny, oblečení, ale také na boty, pohonné hmoty, cigarety a další komodity byly u nás zavedeny na počátku druhé světové války. Kdy byly zrušeny a jak se v průběhu války i míru měnila pravidla jejich používání?
Jak a proč to všechno začalo aneb Jak může být válka, je-li to opravdu válka, studená?
Nejméně od té doby, co se lidé neživí jen lovem a sběrem a osvojili si zemědělské dovednosti, se vedou války. Mohou mít různou podobu. Známe válku svatou, partyzánskou, totální, občanskou, světovou… A také válku studenou. Konflikt, který poznamenal druhou polovinu 20. století a ve kterém proti sobě stály země kapitalistického Západu v čele s USA a blok socialistických zemí kolem Sovětského svazu. Některým jejím milníkům a projevům se věnuje čtyřdílný seriál pořadu Téma Plus.
Válka mezi řádky. O životě chlapce, který dokázal přežít holocaust, vypovídají unikátní dopisy
Příběh, který uslyšíte, je vyprávěním o patnáctiletém klukovi z malého středočeského městečka Uhlířské Janovice. Jmenoval se Otta Daněk a měl mít starosti, jaké má jakýkoliv jiný puberťák jeho věku. Jenže byl rok 1942 a Ottova maminka byla židovka. Takže měl starosti úplně jiné – jako jakýkoliv židovský puberťák jeho věku, který na základě svého původu dostal povolání do transportu.
Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal nástrojem KSČ
V květnu 1945 se Evropou valila vlna euforie – Německo kapitulovalo a šest válečných let bylo u konce. Z koncentračních táborů se domů vraceli také židovské děti, ženy a muži, kteří dokázali přežít útrapy nacistických továren na smrt. Místo rodiny a přátel se ale často setkali s odmítáním a nezájmem. Československo, které považovali za svou vlast, se k nim otočilo zády. Zůstali sami.
Tanky proti slovům a odvaze. Proč byl týden mezi okupací a moskevským protokolem tak výjimečný
Srpen 1968, sovětské tanky doprovázené absurdně neostalinskou propagandou. A proti nim nečekaně silná občanská společnost. Silná také proto, že komunistické vedení byl zčásti internováno, zčásti paralyzováno. Neopakovatelnou atmosféru prvního pookupačního týdne připomíná Pavel Hlavatý.
Karel Čurda – příběh velké zrady. Proč po atentátu na Heydricha udal své kamarády i další lidi?
Karel Čurda, rodák z Třeboňska, je v obecném povědomí zapsán jedním slovem – zrádce. Byl to on, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl vlastně úplně všechno, co věděl o atentátu na Heydricha, jeho pachatelích, parašutistech i českém odboji. (repríza)