- Podcasty
- Za obzorem
Poslechněte si podcast: Srbové žijí už roky v hybridní ruské okupaci. Proto někteří bojují proti Ukrajině, popisuje právník
Odpor k NATO, bratrská soudržnost a propaganda a politikaření. To jsou některé z důvodů, proč se někteří Srbové připojují k Rusům v bojích na Ukrajině. Přesto, že je za to doma podle platných zákonů čeká trest. Srbští dobrovolníci v řadách Wagnerovy skupiny se hrdě hlásí k tomu, že bojují v cizí válce. Na videích na internetu tvrdí, že musí bojovat spolu se svými bratry z Ruska proti agresivnímu Západu.
Za obzorem
Konflikty, politika i kultura – pečlivé analýzy z opomíjených koutů světa. Posouváme horizonty zahraničního zpravodajství.
Pákistán v (a po) éře prezidenta Parvíze Mušarafa
Bez velkých okázalostí a bez truchlení se začátkem února Pákistán naposledy rozloučil s bývalý prezidentem Parvízem Mušarafem. Jeho ostatky do země převezli z exilu, kde s malou přestávkou strávil 15 let.
Povstalci v černých kuklách. Před 30 lety si na jihu Mexika vytvořilo hnutí Zapatistů stát ve státě
V devadesátých letech svět oslnil úspěch levicového povstaleckého hnutí potomků Mayů v mexickém státě Chiapas. Opomíjený kout území na samém jihu Mexika mají rebelové dále pod kontrolou, a dokonce ho v posledních letech rozšířili. Pořad Za obzorem se tentokrát věnuje hnutí Zapatistů. O co usilují a jak se jim daří pokračovat v rebelii?
Egypt dotuje lidem chléb, zároveň staví nové a velkolepé hlavní město
V Egyptě roste zhruba na půl cesty mezi Káhirou a Suezem nové hlavní město. Postupně se do něj přesouvají ministerstva, úřady a časem tam mají být i velvyslanectví. Bude v něm největší mešita a nejvyšší mrakodrap Afriky. Megaprojekt a mnoho dalších staví egyptská vláda v době, kdy dotuje chléb pro 70 milionů obyvatel, protože třetina z celkových 100 milionů lidí v zemi žije na hranici chudoby.
Náš život závisí na tom, jak rychle umíme před vojáky utíkat, říká vesničan z Barmy
„Jakmile se dozvíme, že vojáci jsou na cestě do vesnice, okamžitě utíkáme do okolních lesů nebo k řece. Zůstat znamená být zabit, zmrzačen anebo nás odvlečou a uvězní. Náš život závisí na tom, jak rychle umíme utíkat,“ říká muž z vesnice v regionu Megvé, která leží v centrální části Barmy. „Žiju tady 50 let, nikdy jsem nikomu neublížila, nepomáhám žádným protivládním povstalcům, jen vychovávám své děti a pracuji na poli. Honí nás jako zvěř,“ přidává žena.
Nejlidnatější zemí světa se letos stane Indie, předstihne tak Čínu
V polovině století budou jednu pětinu pracovní síly celého světa představovat Indové, vyplývá z demografického vývoje, který letos Indii vynese do pozice nejlidnatější země světa. Nebo už vynesl. Přesný moment, kdy země předstihne v počtu obyvatel Čínu, nikdo nezná a ani to není pro demografy důležitý okamžik. Klíčový je vývoj posledních let a ten mluví jasně: Zatímco v Číně počet obyvatel stagnuje, Indie stále roste tempem cca 14 milionů za rok. A ještě nějakou dobu poroste.
Život v Hongkongu se změnil
Obyvatelé Hongkongu v roce 2019 pravidelně masově protestovali proti sílícímu čínskému vlivu hongkongských institucích. Největší protesty v dějinách zvláštního administrativního regionu Číny přerušila pandemie covidu-19. Peking v oblasti, která má být podle ústavy velmi autonomní, nakonec prosadil kontroverzní zákon o národní bezpečnosti a život v Hongkongu se změnil. Demonstrující skončili ve vězení nebo v exilu.
Realita turecké „volební autokracie“? Kontrola nad médii, justicí i volebními komisemi
Výsledky voleb se v Turecku nemanipuluje, vládě stačí manipulovat politickou soutěží před volbami – to jsou hlavní rysy systému, který politologové označují za volební autokracii. Mezi takové země patří také Turecko. Mimo jiné klíčový partner Evropy nejen v otázce Ukrajiny, ale i syrských uprchlíků nebo energetické bezpečnosti. Volby se tam sice konají pravidelně a jejich výsledky jsou víceméně věrohodné, hrací pole je ale silně vychýlené ve prospěch vládnoucího režimu.
Represe v Bělorusku jedou stále naplno. Společnost je dva roky po protestech rozdělená víc než dřív
Bělorusko zažívá nejrozsáhlejší vlnu politických represí od druhé světové války. Protesty proti vládě Alexandra Lukašenka skončily už před dvěma lety, ale soudní mašinérie jede stále naplno. Výjimkou nejsou ani tresty přesahující 20 let odnětí svobody. Pronásledování opozičních politiků a aktivistů v Bělorusku ale zůstává z drtivé většiny ve stínu války na sousední Ukrajině.
Afriku zaplavuje z Evropy dovezená „mitumba“. Většina končí jako odpad na ulicích a skládkách
„Oblečení přivážejí slisované v obrovských balících,“ popisuje cestu vytříděného oblečení do Afriky Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli. V rámci projektu Hra o klima se se svými kolegy zaměřila na Keňu. „Na některých k tomu určených místech balíky rozbalí, přetřídí. A lepší část z oblečení se dál prodává na místních trzích. Ale víc než 50 procent je vlastně nepoužitelných. Oblečení je v takovém stavu, že končí jako odpad v ulicích a na lokálních skládkách.“