Robert Smith a spol. jsou zpět s novým albem Songs Of A Lost World, které už od prvního singlu vzbuzuje nadšení a spekulace o transformaci kapely do vrcholné formy. Špíně se tedy naskýtá ideální příležitost ponořit se do jejich tvorby a pospekulovat nad tím, čím si The Cure získávají srdce fanoušků a fanynek napříč generacemi už od svých počátků v roce 1976.

Halloween, Samhain, nebo Dušičky? Ve Špíně tento týden přišla řeč na stěžejní podzimní svátek, jehož kořeny sahají až do dob před naším letopočtem. Výhledy do života starých Keltů skrze pavučinami obalená okénka nám doprovodily kapely, jež se halloweenskému tématu nebály zasvětit nějakou tu skladbu – od Sonic Youth či Joy Division až po Slávka Janouška. Těšte se na trochu religionistiky a hodně eklekticismu!

Tento týden jsme se ve Špíně zahleděli do minulosti i současnosti. Naším cílem bylo zjistit, jaký dopad zanechaly na podobě DIY scény osoby, které se na delší či kratší dobu rozhodly zakotvit v Česku. Hudební zářezy do srdce Evropy totiž vedou od crustu po noise rock až někam k ambientu. A pochopitelně jsme se nevyhnuli ani vydavatelským či jiným aktivitám.

Podzimní plískanice a krátící se dny si žádají trošku rozčechrat a povzbudit mysl něčím svěžím a novým. A co by mohlo posloužit líp než náhled do chystaných (či nedávno dopečených) desek a EP, které si přichystaly lokální nezávislé kapely a projekty. Ve Špíně jsme se tak po zahraničních novinkách podívali do českých a slovenských zkušeben a studií. Žádnou veselou notu ovšem nečekejte, kromě stresu a paranoie na nás z repráků vyskočil i skin z kapradiny. Pořád na útěku!

Kazetový label Janushoved slaví 10 let fungování, což nám zavdalo příležitost podívat se mu pořádně na zub. Zajímalo nás, v čem je úmyslná kryptičnost vlastně bytostně punkovou nebo proč jeho šéf od počátku volí sjednocenou antickou estetiku. A za doprovodu pečlivě vybraného playlistu se podařilo odhalit, že na Janushoved nevychází jen a pouze ambientní šumění, jak by se mohlo na první dobrou zdát.

I want to feel safe - tak jsem jmenuje nové album česko-vietnamského rappera Ankiho. K mnohdy syrovým výpovědím o životě z předešlých No More Drama či EU Passport Karaoke EP, přibyly nové střípky příběhů, které by svou tvrdostí nezapadly ani v textech leckteré přísné punkové kapely. Právě jeho přístup nás ve Špíně přinutil pozvat si ho do studia a probrat místní rapovou scénu, proměny jeho zvuku i osvobozující moc storytellingu.

Táborská kapela Sýček za osm let své existence prošla hned několika změnami v sestavě. Ta současná, čítající šest členů se nedávno zavřela do pražského studia Jámor a příští týden jim vychází album s lakonickým názvem IV. Pro nás ve Špíně tak vznikla ideální příležitost Sýčka vyzpovídat, co se stalo nového i jestli ohrožené sově, od níž si vypůjčili název, něco dluží.

S novou deskou Nicka Cavea, nesoucí název Wild God, jsme se ve Špíně rozhodli splatit dluh této osobnosti a podrobit jeho tvorbu, oslovující stále mezigenerační publikum, mikroskopickému zkoumání. A to z trochu nečekaného hlediska. Naším hlavním tématem tentokrát byla spiritualita a odrazy náboženství, prosakující do písní i knih už od počátku jeho kariéry.

Do Špíny za námi tentokrát zavítali naši staří známí vyvolávači hluků z pohraničí – kapela Drom, se kterými jsme pohovořili naposled před deseti lety. Záminkou pro setkání nebylo nic menší než nová nahrávka Pustina, o jejíž vydání se postarali brněnští Kabinet Records. Co všechno se na severu událo a děje jsme probrali nad playlistem složeným z české nezávislé scény.