Špína se vydala na další hluboký ponor, tentokrát do bohaté diskografie hudebníka Kevina Martina, známého především jako The Bug. Byl označován za proroka dubstepu, většina si jej bude spojovat s monumentálním dubovým zvukem a spoluprací s rapperem Flowdanem. V jeho tvorbě se toho nicméně skrývá mnohem víc. Hlavní východisko - nikdy neustrnout na místě a nenechat se onálepkovat!

Drone, folk, výlety. To jsou jedny z hlavních atributů tria Nerost, které před nedávnem vydalo svou první nahrávku s názvem Poslední piknik. Probrali jsme, co inspirovalo jejich hudbu, skryvající v sobě zvukové střípky a odlesky Oldřicha Janoty nebo Constellation records, i pro Špínu neobvyklé nástrojové obsazení kytara, akordeon, kontrabas.

Když se řekne devadesátky v Seattlu, všichni si vzpomenou na velkou grungeovou čtyřku v čele s Nirvanou. My jsme se ve Špíně zaměřili na kapelu, která sice nedosáhla tak hvězdné slávy, ale pomohla stmelit místní komunitu a její odkaz zasahuje daleko za hranice hudby. 7 year bitch vznikly paralelně s hnutím riot grrrls a záhy se začaly zasazovat o boj proti násilí. I díky tomu, že jejich příběh poznamenaly až shakespearovsky tragické události.

Noříme se do smaragdových snů, ne nepodobných těm, o kterých zpívá hned v první skladbě nové desky Waiting for another script pražská avantgardně punková kapela Stres. Její dvě třetiny, konkrétně Gregory a Štěpán, za námi přišli album probrat do studia. Zajímalo nás nejen odvržení kytary, jakožto klasického punkového nástroje, ale i jejich propojení s kodaňskou scénou nebo taje peotických i silně politických textů.

Z nuly na sto, tři sta z místa. Tak by se daly popsat aktivity Tomáše Vacka, stojícícho za labelem Věžáky records, zinem Věžák a v poslední době také za drone-folkovou dvojící Brána. Do Špíny za námi dorazil, abychom probrali nejen jeho cestu k hlučné hudbě a vydavatelskou činnost, ale i důležitost komunity a žánry a kapely zadřené pod kůží.

Pokud se začne hovořit o chicagské nezávislé scéně v devadesátkách a přijde řeč na stěžejní vydavatelství, na mysl vytanou jména jako Drag city, Thrill Jockey nebo Touch&Go. Přitom by se nemělo zapomínat na poslední ze čtyřlístku labelů, které pomáhaly formovat zvuk a podobu nejen místní kytarové hudby, kterým bylo o pár let mladší kranky. Špína otvírá nový seriál věnující se (po)zapomenutým labelů a první díl jsme se rozhodli ponořit do hloubky katalogu právě kranky.

Po více jak pěti letech do Špíny zavítala delegace z country-folkové devítky Severní nástupiště, kterému před nedávnem vyšla kazeta s lakonickým názvem Nové písně. Společně s Ášou, Emilem a Tadeášem jsme se prošli po zážitcích z uplynulých let, pamětihodných koncertech a nechali se očarovat geniem loci míst, kde probíhala minulá nahrávání.

Potom, co jsme ve Špíně zúčtovali s domácí scénou, muselo logicky dojít i na roční inventuru mezinárodní scény. Na přehrávačích se nám tentokrát nejvíc střídal nostalgický post-hardcore, introspektivní hlukové plochy s politickým punkem a sestoupili jsme dokonce i na dno zahnilé bažiny.

Měl by ses bát rizika, že skončíš jak bratři bez trika! Špína si tentokrát do studia sezvala kapelu, o které jsme se v uplynulém roce nejednou bavili - rožnovskou svěží krev Včera bylo pozdě. Nová nahrávka Svědomí kouše jako pitbull vyšla u kultovního labelu Malarie, tudíž na přetřes kromě alba přišla i současná podoba rožnovské scény.