Z Bartolomějské vyrazil první policejní konvoj s jediným úkolem: obsadit budovu rozhlasu a udržet ji ve vysílání. Zaměstnanci rozhlasu se pokusili vyvěsit z horních pater tajně ušité spojenecké prapory. Uvnitř budovy probíhal boj o každé patro a umírali první bojovníci.

První výstřely padly u školy na Pražačce. Výstřely znějí i z jiných částí Prahy, kde se občané pokoušejí odzbrojovat menší německé jednotky. Padlo rozhodnutí české policie a vojenského odboje obsadit rozhlas, připravuje se na to policejní skupina vedená kapitánem Suchánkem. Německá ochranná policie začala čistit Václavské náměstí a přilehlé ulice.

Do čela veškerého četnictva, policie, obecní policie a protipožární policie se postavil Jan Voženílek. Na všech pražských nádražích čeští železničáři zastavili dopravu na protest proti zavraždění nádražního Františka Vaníka příslušníky SS za to, že odstraňoval německé nápisy. Přijíždějí zubožení lidé z koncentračních táborů.

Na náměstí Republiky se shromáždil dav, který se vzápětí pokusil proniknout do kasáren Jiřího z Poděbrad, aby pozdravil četnickou motorizovanou četu, jejíž příslušníci se vrátili z venkova ozdobeni českými trikolórami. Čeští vedoucí úředníci oznámili dosavadnímu primátorovi Aloisi Říhovi, že přebírají správu města do svých rukou. Nad Prahou letí dva průzkumné americké letouny.

Policejní prezident vydává příkaz zakazující shromažďování. Co se pak dělo v ulicích? Na Pražském hradě stále vlaje nacistická vlajka, z oken v ulicích je slyšet vysílání rozhlasu. Pražané chtějí vědět, co se děje. V dopoledních hodinách má začít klíčová porada vedení odboje velitelství Alex. A jak vypadala v tu dobu situace v Ostravě?

V noci na 5. května 1945 se z Německa do Prahy vrátil ministr pro protektorát Čechy a Morava Karl Hermann Frank. U Pražského hradu bylo patrné napětí, mezi lidmi byl znát narůstající odpor proti nacistickému režimu. Velitelem vojenských akcí Pražského povstání byl i válečný hrdina Jaromír Nechanský, který byl později popraven komunisty. Jaký byl jeho osud?

V šest hodin ráno 5. května 1945 odstartovalo Pražské povstání, tedy boj Čechů proti nacistům. Po šesti letech německé okupace jsou zprávy v rozhlase vysílány pouze v češtině. Akce je velmi dobře koordinovaná, hlasatel Zdeněk Mančal měl při ruce dobře zorganizovaný tým. Na Václavském náměstí se lidé nebojí dát najevo odpor k okupaci. Jak to v tu dobu vypadalo v Berlíně? A jak se do Pražského povstání zapojili četníci?

Pohřbu papeže Františka se zúčastnilo přes 250 tisíc lidí, 220 kardinálů, 750 biskupů a více než 4000 kněží. Papež byl pohřben v bazilice svaté Panny Marie Sněžné v Římě. „Při setkání s papežem v Římě mě překvapilo, že měl úplně jednoduché boty, že byl při našem hovoru naprosto neformální a že dovedl naslouchat,“ vzpomíná biskup Václav Malý.

Ve speciálním vysílání Radiožurnálu sledujeme sobotní pohřeb papeže Františka. „Obřad je to velmi důstojný a krásný,“ říká Petr Kubín, profesor a církevní historik. „Na pohřbu je zastoupený celý svět, vidíme lidi všech barev pleti i státníky mnoha zemí.“ Pohřeb zároveň nepopisuje jako smutný. „Je to pohřeb papeže, který pro nás představoval a představuje lidskou tvář církve. To je pro církev důležité,“ dodává.