Tři návrhy na mír na Ukrajině v rozmezí necelého týdne – po úvodním americkém plánu a evropském protinávrhu se teď objevil další seznam podmínek pro ukončení bojů. Vypracovaly ho Spojené státy spolu s Ukrajinou a zástupci evropských zemí na jednání ve Švýcarsku. „Je absolutně nelogické, že má Ukrajina redukovat ozbrojené síly a Rusko si je má ponechat v aktuální velikosti. Mělo by to být opačně,“ kritizuje Macko dosavadní výsledky vyjednávání.

1. září 2025 se v přímém přenosu Českého rozhlasu rozpečetila obálka, v níž měla být zaznamenána poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Experti vzácný dokument, který obsahoval většinou anglicky a rukou psané věty, měsíc zkoumali. K čemu došli? Jak hodnotí odezvu veřejnosti? A co chystá Masarykův ústav a Národní archiv pro příští rok? Poslechněte si speciál Radiožurnálu z vily Lanna.

Zřejmě bude vznikat koaliční vláda tří stran, tedy ANO, SPD a Motoristů, o konkrétním složení a personáliích se bude teprve dále jednat. Po ukončení prvního kola povolebních konzultací s předsedy všech stran, které se dostaly do Sněmovny, to řekl prezident Petr Pavel. Na Pražský hrad v pondělí ráno dorazil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Po něm na Hrad přijeli i zástupci SPD, předseda hnutí Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala. Následoval šéf Motoristů sobě Petr Macinka.

V předvolebním projevu prezident Petr Pavel připomněl zakotvenost demokracie v ústavním pořádku a varoval před hlasy, které zpochybňují průběh volební soutěže. „Svět není ideální a nemůžeme čekat, že bude existovat politická strana a politici, kteří vyhoví všem našim představám. Mohou se jim jen co nejvíce přiblížit,“ vyzval k volbě zástupců do Sněmovny. „Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou.“

1. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.

Lidé po celém Česku si připomněli 57 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na srpnové události vzpomínali pamětníci a politici také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Jak se ale o okupaci dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Jak o ní informovala zahraniční média? A spolupracoval s nimi i Československý rozhlas? I na tyto otázky odpovídal speciál Jana Pokorného z festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.