- Podcasty
- Hovory
Poslechněte si podcast: Souhlasím s tím, že by každý věřící měl mít teologické vzdělání blízké jeho oboru, říká dramaturgyně
„Už v průběhu studia bohemistky mě začalo zajímat nejen to, jak ty věci vypadají, ale také proč. Takže ta cesta k filozofii u mne vedla od teorie literatury k filozofii umění,“ říká Klára Jirsová, dramaturgyně platformy Dominikánská 8. Dva roky strávila ve Francii, kde cítila, že tam je to její místo. „Tam jsem pak začala horečně navštěvovat všechny možné semináře, nejen překladatelské.“
Hovory
Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory.
Hana Havelková se jako módní návrhářka prosadila zkraje 90. let, její tvorba se vyznačuje minimalismem
Pracovala i pro automobilku nebo soutěž Miss. Nejvíc si ale užívala navrhování scénických kostýmů pro bratislavský Ples v opeře. Proč? I o tom mluví v Hovorech. Moderuje Tatiana Čabáková.
Umění je širokospektrální a mělo by spojovat, myslí si nový ředitel galerie v Liberci Suchomel
Historik umění a uznávaný japanolog Filip Suchomel je od března novým ředitelem Oblastní galerie Liberec. „Přiznám se, že když jsem loni byl rok v Japonsku, říkal jsem si, že by to chtělo nějakou větší změnu, nový impulz pro další život. Předtím jsem byl na UMPRUMu osm let a pak šest na AMU a vždy jsem chtěl zkusit ještě i práci s živým uměním,“ popisuje. Konkurz na ředitele galerie v Liberci mu tak přišel zajímavý.
Českým centrům by prospělo ambicióznější politické vedení, myslí si bývalá kulturní diplomatka
Jitka Pánek Jurková vedla pět let České centrum v Bruselu a je přesvědčená, že umění a kultura jsou mocnou zbraní diplomacie. „Někteří lidé říkají, že kulturní diplomacie neexistuje a je to jen propaganda v novém hávu. Má stručná odpověď je, že to není pravda. Zejména po otřesných zkušenostech z 2. světové války, které nás posunuly směrem, ve kterém je kultura hájena,“ říká.
Jedno oko se dívá a druhé cítí. To mi vždy pomáhá, přiznává sběratel a diplomat Uttendorfský
Lékař, diplomat a sběratel Oldřich Uttendorfský se za války narodil českým rodičům v Indonésii. Když mu bylo jedenáct, odjel do školy v Nizozemsku. „Díky přísné výchově v klášteře v sobě dodnes mám řád, což mi v životě ohromně pomohlo,“ říká. „Dodnes to mám tak, že disciplínu dodržuji na minutu – i kdyby to měla být schůzka třeba v Tokiu. V klášteře mě naučili poslušnost a zodpovědnost, což v nepříjemných situacích člověku pomáhá.“
Les je pro děti to nejpřirozenější prostředí, tvrdí spoluzakladatelka lesního klubu Pramínek
Spoluzakladatelka lesního klubu Pramínek na Říčansku Olga Jarkovská tvrdí, že začátky před 12 lety byly „punkové“. Dnes ale mají tři třídy po šestnácti dětech, kterým se věnují „průvodci“, což jsou muži i ženy. Zařízení je členem Asociace lesních mateřských školek a certifikovaným lesním klubem. Podle Jarkovské je les pro děti tím nejpřirozenějším prostředím, v jakém může vyrůstat.
Český animovaný film pro děti je něco mimořádného, říká umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu
„Letos se chceme hodně zaměřit na teenagery – a trochu jsme s tím koketovali už loni,“ popisuje umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová. „Této skupině je totiž velmi těžké nabídnout něco, co by je zajímalo, něco, co by chtěli vidět. A tak jsme si řekli, že zkusíme letos webové seriály, protože tohle už konzumují,“ dodává.
Talent je drzý a arogantní. Až zkušenost člověku našeptá, ať není tak namyšlený, říká režisér Deák
„Je veselé a zábavné poslouchat herce, když o vás mluví. Mě to strašně baví – a když vás mají rádi, tak si z vás umí dělat úžasnou legraci. To rád poslouchám, protože se vidím z jiného úhlu,“ popisuje režisér a umělecký šéf Vinohradského divadla Juraj Deák. „Při práci jsem asi hodně temperamentní, někdy trpělivý, někdy ne. Taky jsem občas nepříjemný, provokuji, ale snažím se, aby to ty mé herce vždy bavilo. Aby věděli, proč se co děje,“ dodává.
Česká zkušenost s Ruskem je historicky víc negativní než ta slovenská, upozorňuje historik Junek
Válka na Ukrajině společnost rozděluje, ale ještě vyostřenější je stav slovenské společnosti, tvrdí historik Marek Junek. „Teď si jen musíme položit otázku, jestli rozdělení nemá hlubší kořeny. Když se podíváte na slovenskou společnost jen v době pandemie covidu-19, rozdělení bylo ještě daleko větší než u nás… Je to něco, co slovenskou společnost provází celé dějiny, celou existenci samostatné Slovenské republiky,“ říká.
Fascinuje mě, jak se neumíme poučit z minulosti, myslí si historička Čapková
„Dějiny mě zajímají a fascinují z mnoha důvodů – je to o způsobu uvažování, o procesech, které jsou kořeny toho, co vidíme dnes. Já se do archivů vždy těším, především když mám nastudovat nějaké osobní dokumenty, korespondenci, dopisy někoho třeba i úřadům. Tam je totiž vidět uvažování lidí a fascinuje mne na tom to, jak často jsou tyto situace podobné dnešku a zároveň, jak se neumíme poučit z minulosti,“ říká historička Kateřina Čapková.
Revma není nemoc, ale revmatoidní artritida je závažná autoimunitní choroba, říká lékař
Revma není diagnóza – je to v laické společnosti velmi rozšířený termín, ale nemoc to není. Revmatologové mají v ordinacích pacienty s asi 200 diagnózami, převažují ty zánětlivé autoimunitní, jako je revmatoidní artritida. „Je to závažné onemocnění poškozující klouby pacientů, většinu z nich už umíme léčit,“ tvrdí revmatolog Petr Němec.