- Podcasty
- Vizitka
Poslechněte si podcast: Sopranistka Martina Janková: Zpěv je řeč duše, nikoliv divadlo
Co má společného vaření dobrého jídla a zpěv? Nadšení, tedy alespoň podle pedagožky a pěvkyně Martiny Jankové, která své znalosti letos předávala v rámci mistrovských kurzů na Pražské konzervatoři. Sama by prý dnes pěveckou kariéru rozjela jen těžko, tlak na okamžité výkony je podle ní enormní. Ve Vizitce s Danielem Jägerem ale mluvila třeba i o tom, jak se skrz svého oblíbence C. G. Junga učila německy a jak správně zpívat „průzračnou“ hudbu W. A. Mozarta.
Vizitka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Sběratel Pablo de Sax: Dráty, chemlon, plast. Domácí umění z toho, co si lidé odnesli z práce
Před rokem 1989 točil Pablo de Sax, vlastním jménem Pavel Veselý, improvizované parodické filmy. Prahou se procházel s Egonem Bondym, jehož vzpomínky také zachytil na kameru, a zaznamenal i hlášky undergroundového básníka Vincenta Venery. Spojený je též s komunitou okolo hudebníka Bruna Ferrariho, zajímá se o historii rodného kraje, věnuje se restaurátorství a sbírá umění, které si lidé vyráběli pro potěchu za minulého režimu. Ve Vizitce s ním mluvil Ondřej Cihlář.
Nectili jsme tradici, fotka pro nás byla zábava, vzpomíná Miro Švolík na vznik slovenské nové vlny
Když Miro Švolík zjistil, že se fotografie dá studovat v terénu, z vytoužené grafiky se okamžitě přeorientoval právě na fotku. Na střední pro něj byla klíčovou osobností Milota Havránková, která – stejně jako později učitelé na FAMU – podporovala všechny experimenty. Jak se připravoval na přechod z analogu na digitál? Jakou roli měla v jeho hravé tvorbě vysokoškolská kolej? V co vyústilo přátelství s Fedorem Gálem? Pana Švolíka se ve Vizitce ptala Markéta Kaňková.
Taťjana Medvecká: Dřív jsem bývala na kameru „moc“. Teď už se snažím hrát civilněji
Taťjana Medvecká je od roku 1975 spojená s Národním divadlem, její hlas a dikci si oblíbili ale i posluchači rozhlasových her a audioknih. Sama sílu rozhlasu objevila během pandemie covidu, kdy měla čas poslouchat například vltavské Osudy. Je neustále plná energie, aktuálně ji vkládá hlavně do natáčení seriálu Mozaika. Vypráví o sedmdesátnících, kteří se rozhodnou pro rozchod. „Konečně role, ve které starší žena nehlídá děti,“ řekla ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi.
Lela Geislerová: Komiks Zen žen kreslím pět hodin. Teď mívám scénář, dřív jsem těžila ze sebe
Je nejstarší ze tří sester. Zpívala v hiphopových kapelách a věnovala se graffiti, k herectví ji to ale – na rozdíl od Ester a Ani – netáhlo. Je spíš introvertka, a snad i proto se našla v kreslení. Dnes patří mezi uznávané komiksové autorky a ilustrátorky. Jaké bylo její dětství v rodině japanologa a video artistky? V čem jí změnil život skauting a proč nevydržela studovat oděv na UMPRUM? I o tom Lela Geislerová mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Lenka Lindaurová: Opice, kostry, staré mapy. Něco tak kuriózního si sběratel nemůže dovolit
Sbírka lékaře a cestovatele Oldřicha Uttendorfského, z níž připravila výstavu pro pražskou galerii Kvalitář, pro ni byla zjevením. „S ničím podobným jsem se nesetkala. Nejde o artefakty, ale i zvuky, vůně, atmosféry. O touhu vyjmout něco z původního prostředí a přenést to domů,“ vysvětluje kurátorka, která má na kontě desítky výstav. O letech v čele Společnosti Jindřicha Chalupeckého, tvorbě dokumentů i o práci pro pražskou Kunsthalle mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Pavlína Štorková: V Manželce publikovaného básníka si dovoluji diváka zaskočit
Nejlepší herecký výkon loňského roku podala podle divadelní kritiky Pavlína Štorková v monodramatu Studia Hrdinů Manželka publikovaného básníka, ve kterém hodinu čtyřicet hraje v kůži básnířky Sylvie Plath. Sedm sezon je členkou činohry Národního divadla, nedá ale dopustit na Divadlo Letí, kde začínala a kde se seznámila s cool dramatikou, ani na „rodné“ Klicperovo divadlo. V čem jí na DAMU nejvíc pomohl Miroslav Krobot? I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Štěpán Jílek: Ze statku do světa designu. Levitující oltář v litomyšlském chrámu je splněný sen
Kdyby Štěpán Jílek nevyhrál v kostelní soutěži o nejhezčí obrázek, asi by nezačal chodit do ZUŠky a v Brně na vysoké by ho nezaujal obor spojený s průmyslovým designem. Za sebou má studentské ocenění i poctu v podobě zrealizovaného oltáře pro chrám v oblíbené Litomyšli. Jako výtvarník je na volné noze a kromě zakázkové práce se věnuje tvorbě soch ze suchých stromů či fotografování melancholických míst, kde se zdánlivě zastavil čas. Ve Vizitce s ním mluvil Ondřej Cihlář.
Hudební publicista Michal Bystrov: Když do Prahy přijel Louis Armstrong, bylo to jako potkat Boha
Texty a osudy Boba Dylana, Toma Waitse, Petera Segera a desítky dalších osobností mapuje, překládá a do kontextu společenského dění zasazuje Michal Bystrov. Považuje se za neklidného člověka, v práci s archivy je ale důsledný. Pod vlivem folku a bluesrocku píše autorské skladby, dlouhodobě se věnuje kořenům písňového žánru a stará se o památku svého otce Vladimíra. I to, jak pan Bystrov neoficiálně studoval film s novovlnnými režiséry, popsal ve Vizitce Markétě Kaňkové.
Básník Miloš Doležal: Vzdorovat smrtelnosti poezií je čiré bláznovství, ale nic jiného mi nezbylo
Jako o krajině solitérů a melancholie mluví básník Miloš Doležal o rodné Vysočině. Bytostně spojený je s ní i farář Toufar, jehož osudy – stejně jako osudy dalších lidí zničených totalitními režimy – mapoval vltavský host detailně. Krajina, její paměť i obyvatelé se propisují také do jeho básní, výběr od 90. let do současnosti vyšel v souboru Trnem Rejnoka. O textech, ale i o práci pro rozhlas nebo o zesnulé ženě Janě mluvil pan Doležal ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Dramaturg Vladimír Fekar: Mám rád slovní minimalismus. Proto jsem si oblíbil hry Josefa Topola
Házená v dresu Cementu Hranice, tanec a občasná spolupráce s improvizátory, herci a hudebníky okolo Petra Marka, známého z kapely Midi Lidi – to byl (profesní) start dramaturga Městského divadla Zlín Vladimíra Fekara. V Baťově městě působí už 20 let a podílí se také na organizaci festivalu Setkání. V čem pro něj byl důležitý pobyt na vojně, co si odnesl z JAMU a jak staví repertoár zlínského divadla? Ve Vizitce o tom mluvil s Michalem Burešem, a došlo i na autorské verše.