- Podcasty
- Houpačky
Poslechněte si podcast: Sólo rodič s sebou vleče celý balík akutních problémů, je to absolutně zahlcující
Peníze, vztahy, uspořádání péče o děti, bydlení, práce, čas jen pro sebe. „Těžko z toho vypíchnout jeden problém. Vždycky pozoruju, že je to jeden velikánský balík – to je pro přetížené sólo rodiče typická situace,“ říká metodička poradenství Aperia Silvie Novotná. V Houpačkách představila podpůrný program pro sólo rodiče Naberte dech.
Houpačky
Houpačky jsou magazín pro aktivní rodiče, který každý týden nabízí diskuse o dětech, mateřství, otcovství, rodině a životním stylu s lékaři, psychology, poradci i rodiči, kteří vypráví své příběhy.
Kdybych mohla, obrátím pozornost všech k ovdovělým mladým rodičům a k psychickému zdraví dětí
„Teď se mi po dlouhé době stalo, že jsme na place při natáčení dokumentu o ovdovělých rodičích, brečeli úplně všichni, před kamerou i za ní. Příběhy, se kterými pracuju, mě samozřejmě dojímají. Ale podstata není, že se budu dojímat,“ říká novinářka a redaktorka České televize Lea Surovcová, která už deset let věnuje tématům rodin a dětí.
Se zavedením příkrmů po šestém měsíci neotálejme, dětem klesá zásoba železa, říká odbornice
„V prvním roce života nejde o to, kolik toho dítě sní. Naší úlohou je nabízet pestrost a ochutnávání různých konzistencí, barev i teplot. Množství můžeme nechat na dítěti,“ říká Lucie Zátopková, zakladatelka a autorka blogu detskeprikrmy.cz.
Zahlcenost, osamělost a neustálá potřeba plánu B, říká o rodičovství odbornice Lucie Ryntová
„Rodičovství není něco, co by se mělo provozovat v izolaci, to není normální,“ říká v Houpačkách zakladatelka organizace Aperio Lucie Ryntová. „It takes a village to raise a child,“ připomíná africké přísloví. Podle aktuálních dat se v Česku cítí osaměle čtyři pětiny matek malých dětí.
Když jsem odcházela po ambulantním porodu se synem v náruči, byla ze mě nepřemožitelná hrdinka
Lucie Havlová se rozhodla přivést na svět svého druhého syna ambulantně. Už několik hodin po porodu nemocnici spolu s ním opustila. „Cítila jsem se nepřemožitelná, jako hrdinka. Kráčela jsem kachní chůzí se synem v náruči chodbou, kterou mě před pár hodinami přivezli na vozíku, protože jsem nebyla sama schopná jít. A uznání jsem cítila i do personálu,“ vypráví Lucie.
Výtvarka by se známkovat neměla, není potřeba umět kreslit, myslí si lektorky
Kino, divadlo, galerie nebo koncerty. My dospělí si užíváme umění, co to jde. Jak je to ale s dětmi? Kdy jim ho do života přinést? A co dětem může nabídnout? „Umění dětem přináší zkušenost s různými úhly pohledu,“ říkají v podcastu Houpačky edukátorka Ida Muráňová a lektorka Klára Hušková Smyczková, které jsou autorkami programu pro děti v Národní galerii Praha.
Byla krásná a maličká. Držela jsem ji v dlani a loučila se s ní, vzpomíná Eva na porod mrtvé dcery
„Když mi při kontrolním ultrazvuku doktor říkal, že se mu nezdá délka dceřiných rukou, měla jsem pocit, že sama sebe pozoruju shora, že se mě ta situace snad vůbec netýká,“ popisuje Eva Zemanová moment, kdy se poprvé dozvěděla, že čeká dítě s vrozenou vývojovou vadou.
Posměch ani bodyshaming nikoho nikdy nenamotivuje. Rodiče, kteří dětem takto „pomáhají“, jsou vedle
„Nepomáhá naříkat nad tím, že děti dnes míň vydrží. Že jsou citlivější? Naštěstí ano. Naštěstí už nejsou tolik vystavovány agresivnímu chování dospělých. Spousta dětí už naštěstí není doma bita. A když komentujeme jejich vzhled nebo jejich problémy odbýváme jako nedůležité, nijak jim nepomáháme,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek.
Jít ven, nebo aspoň do kina. Sluneční brýle bych malým dětem nedávala vůbec, říká oční lékařka
„Nejčastější oční vadou u dětí je dalekozrakost, tedy plusové dioptrie. Je to na úkor toho, že očičko je malé a ještě nedorostlo do délky, kterou by mělo mít,“ říká oční lékařka Markéta Zemanová v Houpačkách. „S tím souvisí šilhání směrem k nosu. Pokud se ale vada zachytí včas a rodiče spolupracují, dá se velká část očních vad vycvičit.“
Měla jsem doma desítky těhotenských testů, říká Lenka. Podstoupila osm umělých oplodnění
„Nedá se na to připravit a nemůžete udělat nic navíc. Přichází zklamání, pak zase odhodlání, pak zase zklamání. Nemyslela jsem vždycky pozitivně a přišly krize. Ale radím se nevzdávat,“ říká Lenka Friebová Zabáková.
Závist nebo nuda jsou někdy skvělými impulsy, žádná emoce není špatná, říkají autoři Knihy pocitů
„Pocity tu jsou s námi, říkají nám, jací jsme a jak vnímáme svět kolem. Nemá smysl je dělit na dobré a špatné, ale přijmout je a co nejlíp poznat. Tak se dozvíme víc o sobě i o světě,“ říkají manželé Starých, kteří společně s Janou Draberovou napsali pro děti Knihu pocitů o různých emocích.