Těžko vyslovit spojení současné umění, aniž by za rohem nečekal švýcarský kurátor Hans Ulrich Obrist. Od devadesátých let v neúnavném tempu o umění píše, vydává knihy a pořádá výstavy. Posledních 13 let se podílí na chodu věhlasné londýnské galerie Serpentine, kde propojuje současné umění mimo jiné s videohrami. V rozhovoru proto řešíme, co má společného Richard Wagner s Elden Ringem, proč má smysl dělat umění i uprostřed klimatické krize.

Socioložka Agnes Gagyi, která působí na univerzitě v Göteborgu, patří k výrazným hlasům nové generace evropské levice. Věnuje se sociálním hnutím ve střední a východní Evropě, jejich vztahu k celosvětové aktivistické scéně na západ i na jih, a otázkám geopolitické integrace našeho regionu. V rozhovoru se proto bavíme třeba o tom, jak souvisí rozšiřování Evropské unie včetně Česka se stále platnou ekonomickou hierarchií západního světa.

Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem a pohybem a ukazuje na úroveň zkušenosti ze světa, které si běžně nevšímáme.

Specialitou archeologa Davida Wengrowa je stavět omílaná tvrzení o dějinách lidstva na hlavu. V knize Dawn of Everything, kterou napsal s Davidem Graeberem, je terčem představa, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou takzvaní lovci a sběrači nabídnout demokracii víc, než starověké Řecko? V rozhovoru jsme řešili nenápadnou historickou každodennost vymazanou uctíváním vladařů, sociální experimenty původních obyvatel Ameriky i pozoruhodné nálezy na Moravě.

Max Read glosuje technologicko-společenské dění s výmluvností spisovatele, hloubkou analytika a zanícením geeka. Jeho newsletter Read Max patří k nejlepším místům, kde si číst o sociálních sítích, byznysových změnách v Silicon Valley nebo umělé inteligenci. A taky filmech a knížkách, protože Read je nejen novinář, ale taky scenárista a velký fanoušek všeho popkulturního.

Trevor Paglen je umělec, jehož práce se pohybuje na hraně teorie a investigativní novinařiny. Řeší nejsoučasnější témata související s technologiemi –⁠ takzvanou umělou inteligenci, proměnu fotografie v digitální době nebo nebezpečí automatizovaného dohledu, ať už ze strany státu nebo technologických firem. V našem rozhovoru se tak potkávají Edward Snowden, náklaďáky a systémy pro získávání osobních dat.

Praxe Joshuy Citarelly spojuje umění a výzkum. Jeho tématy jsou internetové politické komunity, online radikalizace a taky memy. V rozhovoru popisuje, jak se terén politické ironie změnil po Trumpovi, nebo co zjistil, když se inkognito dostal na nejextrémnější diskuzní fóra. A vysvětluje, jak a na jakých platformách se utváří politické vědomí nastupující generace.

V práci umělců a spisovatelů Johanna Hedva se potkává politická kritika, básnická obrazotvornost a zkušenost člověka, který do většinové společnosti třeba kvůli chronické nemoci nepatří. V rozhovoru se bavíme především o zdraví a nemoci jako o kategoriích, které dělí lidi na schopné a neschopné, potřebě přenastavit struktury péče nebo o tom, jak a kdy stojí za to s osobními těžkostmi vyjít na veřejnost.

Když se potká Charli XCX, Deleuze a kyberpunk, někde poblíž bude kulturní teoretik a filozof Steven Shaviro. Učitel filmové teorie pravidelně publikuje už od 90. let a má aktivní akademický blog Pinnochio Theory. V rozhovoru řešíme krizi vědeckofantastické imaginace, jak souvisí sci-fi a klimatická krize nebo proč někteří lidé rádi utíkají do dystopických světů.