Poslechněte si podcast: Na obzoru plachta bílá. Koncertní dům ve Štětíně
Polské město Štětín je otevřenou učebnicí dějin. Historické události tu připomíná například Námořní muzeum. Nás ovšem bude zajímat koncertní budova z roku 2015, která nese jméno skladatele Mieczyslawa Karlowicze.
Na obzoru plachta bílá… Tak pojmenoval hudební publicista Jiří Vejvoda další pouť za dalším z bezpočtu koncertních sálů jak ve světě tak doma, které ve tomto pořadu mapuje. Ačkoli by název mohl evokovat buď báseň od Michaila Lermontova či dobrodružný román od Valentina Katajeva, nepocestujeme do Ruska, nýbrž do jedné ze sousedních zemí naší republiky. Navštívíme město, které je v mnohém ohledu zvláštní. Vzdálenost do Varšavy je odtud pětkrát delší než do Berlína, a přece – po dlouhé době – patří opět k Polsku. Leží v jeho severozápadní části zvané Pomořansko, je považováno za námořní přístav, ale přitom na mořském břehu neleží: rozkládá se v deltě řeky Odry, která je tu tak hluboká a široká, že do ní mohou vplouvat i zaoceánské lodi. Kdysi, před dvanácti staletími, zakládali první zdejší sídlo nám tak blízcí Lužičtí Srbové. A po druhé světové válce nám na několik let jsme jako vnitrozemský stát vlastnili část zdejšího přístavu.
Jsme v polském Štětíně. Městě ležícím tak trochu stranou, turisty proto méně navštěvovaném než zmíněná Varšava, Krakov nebo Gdaňsk. To ale neznamená, že toto půlmiliónové město není zajímavé. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.
Slavná auditoria
S Jiřím Vejvodou na Classic Praha po světových hudebních scénách, i o prestižních domácích a světových přehlídkách, festivalech i událostech.
Svatyně emocí, chrám informací. Dmitrij Šostakovič v muzeu a v dokumentačním centru
V Maratově ulici v Petrohradě měl dvacet let svůj domov ruský hudební skladatel Dmitrij Šostakovič. Napsal zde svá raná díla, včetně první symfonie a opery Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dnes je tu muzeum, které obsahuje jeho osobní věci, nábytek, partitury i klavír. Upomínky na slavného ruského skladatele najdeme i v Šostakovičově centru v Paříži. Po jeho stopách slavného skladatele se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.
Více než jen hudební klání. Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara
Mstislav Rostropovič, James Galway, Dagmar Pecková či Kateřina Javůrková. To jsou jen namátkou jména některých laureátů Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Kdo další se k nim řadí ? A jaká je historie tohoto prestižního klání ?
Pocta skladateli a jeho kraji. Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram
Více než padesátiletou tradici má Hudební festival Antonína Dvořáka, který se koná v Příbrami a jejím okolí, zejména ve Vysoké u Příbramě, kde měl Dvořák své letní sídlo Vila Rusalka a čerpal zde inspiraci pro svá díla.
Půjdem spolu do Beléma. Kde zní klasická hudba a opera v Lisabonu
V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vypravíme do Beléma. Naším cílem bude totiž portugalský Lisabon, kde navštívíme nejen skvostný operní dům, ležící už od konce osmnáctého století v těsném sousedství historického centra, ale taky zajímavé koncertní sály mnohem novějšího data.
Na co hrál božský Amadeus. Hudební nástroje ze sbírky Nadace Mozarteum
Hned dvě velká muzea věnovaná Wolfgangu Amadeu Mozartovi najdeme v jeho rodném městě, Salzburgu. Obě spravuje nadace Mozarteum. Expozice zahrnují historické hudební nástroje, včetně Mozartových dětských houslí, dopisy, portréty i dobový nábytek.
Pod křídly jedné pětistovky. Jubilejní pořad na vlnách rádia Classic Praha
Na kalendáři byl 3. leden 2011, když zazněl na vlnách rádia Classic Praha zbrusu nový pořad. Tehdy sice pod jiným názvem než dnes, neboť se jmenoval „Planetární předplatné“. Jeho náplň byla ovšem před patnácti léty zacílena stejným směrem jako dnes. Tedy se záměrem mapovat především koncertní sály a operní domy u nás a ve světě. Ale nádavkem se zabývat i širší škálou dalších témat. Festivaly, soutěžemi, hudebními muzei a tak dále. Pořad, který zazní v premiéře v pondělí 13. dubna 2026, nyní už delší dobou pod názvem Slavná auditoria, je přesně pětistý. A to už je důvod k letmému ohlédnutí, bilancování.
Ve stínu arény. Filharmonické divadlo ve Veroně
Ve městě, které navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice nikdy nebyl. Přesto tam umístil tři ze svých divadelních her. Na čele s nejznámější z nich, Romeo a Julie. Ale i jeho Zkrocení zlé ženy se odehrává ve stejných kulisách. Řeč je o Williamu Shakespearovi, jehož divadelní prvotinou, dnes zřídka uváděnou, byli Dva pánové z Verony. A právě do severoitalské Verony míříme. Ovšem především za hudbou.
Hankovu domu narostlo křídlo. Nový Steinway ve Dvoře Králové
Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem se zařadil mezi vybrané koncertní sály, které se mohou pyšnit vlastním klavírem značky Steinway. Slavnostní inaugurační koncert nově pořízeného nástroje se uskutečnil v neděli 22. února a jeho protagonisty byli klavíristé Ivan a Lukáš Klánských.
Třikrát a dost. Muzeum Franze Schuberta v Rakousku a na Slovensku
Hned tři muzea jsou věnována životu a tvorbě rakouského hudebního skladatele éry raného romantismu, který proslul především jako mistr písňové tvorby, Franze Schuberta. Najdeme je dle očekávání ve Vídni, ale také – překvapivě – v odlehlé obci na jihu Slovenska. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria na Classic Praha.
Klasika v městečku u nádraží. Festival Bennewitz Česká Třebová
Bennewitz Festival (dříve Hudební festival Antonína Bennewitze) je prestižní přehlídka klasické hudby, která se koná každoročně v dubnu v České Třebové a v umělcově rodišti, blízké obci Přívrat. Na zahajovacím ročníku Hudebního festivalu Antonína Bennewitze se velkou měrou podílela Státní konzervatoř Praha, jejíž byl Antonín Bennewitz dlouholetým ředitelem. V roce 2026 se koná už 28. ročník této hudební přehlídky
Falešný mramor, férová akustika. Královská opera ve Versailles
16. května 1770 u příležitosti svatby budoucího krále Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou bylo otevřena Královská opera ve Versailles, barokní divadlo nacházející se v severním křídle zámku Versailles. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.