- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: Skoro superúplněk a dvakrát Měsíc v odzemí. To nabídne červnová obloha
V nejvzdálenějším bodě od Země byl Měsíc 2. června, konkrétně 406 211 kilometrů. V tomto takzvaném odzemí se při pozorování zdá menší. V polovině měsíce, 14. června doroste do úplňku a podle astronoma Miloše Tichého se určitě setkáme s pojmem superúplněk.
Jihočeské nebe
...aneb Co všechno uvidíme v příštích dnech na obloze. O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje, s astronomem Milošem Tichým.
Orlí mlhovinu a Sloupy stvoření ukazuje obří fotografie na fasádě českobudějovické hvězdárny
Obří fotografie zdobí fasádu hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. „Je poskládaná ze snímků z nového dalekohledu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně milion kilometrů od Země a snímá vesmír v infračervené části spektra,“ říká ředitelka hvězdárny a astronomka Jana Tichá.
Česko považuje dopad asteroidu za nejméně pravděpodobné riziko, některé země s ním nepočítají vůbec
Srážce Země s asteroidem je lidstvo schopno zabránit. K tomu má podle astronomky Jany Tiché potřebné technologie. Rychlost reakce ale závisí na ochotě být připraven a ochotě investovat. „Například je nutné, abychom měli fungující radioteleskopy, kterými si můžeme prohlédnout asteroid poměrně zblízka,“ říká.
První mise byla úspěšná. Lidé budou dál testovat své možnosti, jak ovlivňovat pohyb vesmírných těles
Během vesmírné mise DART lidé poprvé v dějinách vychýlili dráhu tělesa putujícího vesmírem. Tím si ověřili, že mají technologie k tomu, aby zabránili třeba dopadu obřího asteroidu na Zem. Podobné testy se podle jihočeské astronomky Jany Tiché budou zcela jistě opakovat.
Lidé by dokázali odklonit asteroid mířící k Zemi, ukázala první reálná mise
Vesmírná mise DART před rokem a půl ukázala, že lidstvo by si dokázalo poradit s asteroidem ohrožujícím Zemi. „Byla to první reálná mise, která měla otestovat, jestli bychom zvládli odklonit asteroid, a ten test byl úspěšný,“ připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá.
Srážka Země s asteroidem je málo pravděpodobná, ale mohla by mít závažné následky, říká astronomka
Srážka Země s asteroidem je reálnou hrozbou, proto existují pracovní skupiny astronomů, síť pozorovatelů a odborníků, kteří počítají dráhy vesmírných těles. „Srážka naší planety s asteroidem je na rozdíl třeba od povodní zařazena do událostí s velmi malou pravděpodobností, ale zase může mít velice závažné následky,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Bruce Willis efekty nejsou tím nejchytřejším řešením, říká astronomka o ohrožení Země asteroidem
Jak zabránit střetu Země s kosmickým tělesem, nejpravděpodobněji s asteroidem? Tím se pravidelně zabývá mezinárodní konference, které se účastní i jihočeská astronomka a ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá.
Nejlepší výhled na Merkur a Venuši jako zářící večernici nabízí dubnová noční obloha
Tři z pěti okem pozorovatelných planet můžete spatřit na dubnové obloze. Jasně, vysoko nad západním obzorem září Venuše. „Venuši uvidíme jako krasavici večernici po celý duben. Například 23. dubna se potká s měsíčním srpkem a jasnou hvězdou Aldebaran v Býku,“ dodává astronomka Jana Tichá.
Zavést pevný termín Velikonoc? Snahy byly, ale vždy narazily na odpor, říká astronomka
Velikonoce jsou pohyblivé svátky, jejich termín souvisí s prvním jarním úplňkem. „Pohyblivé jsou i další svátky, které jsou v církevním roce navázané právě na Velikonoce. Asi nejznámější je Popeleční středa, která nastává 46 dnů před Velikonoční nedělí,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Velikonoční paradox nastává, když se termín svátků z astronomického a církevního pohledu liší
6. dubna uvidíme na obloze úplněk, který zároveň stanovuje termín Velikonoční neděle. Ta letos připadá na 9. dubna. „Zjednodušené pravidlo, které mnozí znají, říká, že Velikonoční neděle nastává první neděli po prvním jarním úplňku, ale je to složitější,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek
2. března 1978 vzlétl do kosmu českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu a USA.