V roce 1996 navštívil Dan Bárta západní části ostrova Nová Guinea. Potom cestoval dalších bezmála 30 let a o svých zážitcích vypráví v podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa. Některé z oněch „nevinností“ nyní vychází i v knižní podobě. Spojil Dan Bárta cesty i s výzkumem vážek? „Časem to dopadlo tak, že jsem jezdil ven více méně jenom kvůli vážkám. Nejdřív jsem je náhodně potkával, pak jsem je jezdil fotit a pak jsem už lítal se síťkou,“ vypráví s úsměvem.

„Mám štěstí na lidi,“ pochvaluje si herečka Zuzana Zlatohlávková. „Zatím ještě nejsem tak na roztrhání, že bych se cítila vyčerpaná,“ dodává. Z DAMU zamířila do Švandova divadla a od té doby střídá filmové role se seriálovými – od Případů 1. oddělení přes Ivetu až po novinku Bratři a sestry. Co ji na herectví pořád baví? A proč se vedle hraní věnuje i čínské medicíně? Poslechněte si rozhovor.

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Ornitolog Jan Hanel pracuje bezmála dvě desetiletí jako kurátor chovu ptáků v liberecké zoo. Už odmalička jej fascinovali dravci. „Je to důležitá skupina ptáků a přišlo mi, že jsou trošku upozaděni. Možná je to pozůstatek z minulosti, který souvisí i s úbytkem supů – že je to predátor, který lidem potravně konkuroval,“ přemítá Jan Hanel. V sobotu 6. září chystá liberecká zoo speciální program. Zoologické zahrady po celém světě upřou totiž ten den pozornost na supy.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł si povídal s Lucií Výbornou na festivalu WiFič VEN! v Bílovicích. Mimo jiné prozradil, proč je pro něj čeština hudbou, i to, jak český ateismus inspiroval jeho knihu Udělej si ráj. Jak mu Češi pomohli, když ztratil víru? Co ho baví na národních stereotypech a českém humoru? A v čem lze Haškova Švejka připodobnit k dílu Franze Kafky?

„Zažila jsem extrémně raketový start,“ připouští zpěvačka a několikanásobná držitelka ceny Anděl. „Bojovala jsem s tím, jak navázat na ten obrovský úspěch, který mělo debutové album,“ přiznává Lenny. Jak její kariéru ovlivnilo covidové období? V čem budou speciální chystané podzimní koncerty? A co si ráda zpívá ve sprše? Poslechněte si rozhovor.