Okolo češtiny
21. září 2021

Poslechněte si podcast: Ševče, drž se svého kopyta

Co má společného švec, kopyto a malíř ze starého Řecka? Po stopách známého rčení se vydal bohemista Ondřej Bláha. A co vypátral, to se teď dozvíte v pravidelném jazykovém okénku.

03:22

Okolo češtiny

Vydává: Český rozhlas

Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.

Web

Před dvěma dny 03:45

Stopy češtiny v legendách o svatém Václavu

Svatý Václav je v historii nás Čechů dost důležitá osoba. Naši předkové ho po staletí považovali za takového našeho nebeského přímluvce. Náš bohemista se tentokrát zmíní o tom, jaké stopy zanechala čeština v tom poměrně početném souboru středověkých legend, které byly o svatém Václavu napsány.

Před týdnem 03:22

Vznešené slovo „bádat“. Třeba ve slovenštině má úplně jiný význam než u nás

Sloveso „bádat“ je na první pohled vznešené slovo, které znamená skoro totéž jako „přemýšlet, zkoumat, studovat, hledat nové poznatky“. V češtině ale není v tomto intelektuálním, vědeckém významu odjakživa. Téma pro našeho bohemistu.

Před 2 týdny 03:45

Rámus a randál

Neladná směsice rozličných silných zvuků. Tak definuje „rámus“ Příruční slovník jazyka českého. Po stopách slova „rámus“ a významově stejného slova „randál“ se vydal náš bohemista.

Před 3 týdny 03:31

Co člověk má, když má „utrum“?

Tak tedy, co člověk má, když má utrum? Slovo utrum zní latinsky, ale opravdová latina to v našem frazeologismu mít utrum asi není. Mít utrum je frazeologismus, který vznikl jistě už před několika sty lety ve školách, kde se vyučovala latina. Od jakého slova vlastně vznikl? Téma pro našeho bohemistu.

30. srpen 2022 03:22

Tady mu pšenka nepokvete. Co jste o tomto frazeologismu možná nevěděli?

Dnes v zemědělství pracuje zhruba jedno procento lidí v České republice. Dříve tomu ale bylo jinak a možná i díky tomu máme v našem jazyce frazeologismy jako „tady mu pšenka nepokvete“ ve smyslu „nebude se mu dařit“, „nebude úspěšný“. Téma pro našeho bohemistu.

23. srpen 2022 03:39

Víte, kolik je v Česku Lhot?

Když by si někdo měl vymyslet nějaké typicky české jméno pro nějakou obyčejnou českou vesnici, třeba do nějaké pohádky, určitě by se k tomu hodilo slovo Lhota. Kolik jich u nás vlastně vůbec je? Téma pro našeho bohemistu

16. srpen 2022 03:53

Tropy nám dávají zabrat. Z jazykového hlediska mají spojitost s vítězstvím

Je léto a to je čas, kdy nám zdejší středoevropská příroda dává někdy takovou ochutnávku toho, jaké by to bylo, kdybychom byli zemí tropickou. Fakt je, že řada lidÍ by ve skutečných tropech žít nechtěla, protože tam neexistuje to požehnání v podobě střídání ročních dob. V našem jazykovém okénku se ale tropy budeme zabývat z jazykového hlediska.

9. srpen 2022 03:41

Prsty a ruce jako častý prvek v mnoha rčeních. Nejen v češtině

V češtině, ale i napříč dalšími evropskými jazyky, se v mnoha rčeních vykytuje zmínka o rukou nebo prstech – omotat si někoho kolem prstu, nehnout pro někoho ani prstem, dívat se na někoho skrz prsty.

2. srpen 2022 03:38

Pojem „freelancer“ se užívá čím dál častěji. Vznikl už ale před více než 200 lety

Je dnes docela běžný jev – zvláště u mladých lidí – že se v mluvě nahrazují jindy běžně užívaná česká slovíčka anglickými výrazy stejného významu. Freelancer, v předkladu člověk, co dělá tzv. na volné noze, do toho zapadá také. Ale víte, že tento pojem vznikl už před více než 200 lety?

26. červenec 2022 04:37

Kolik lezeš? Čím je specifická horolezecká mluva

Každý používáme nějaký slang. Nejčastěji v práci, vyznačuje se to úsporností ve výrazu. Mají jej třeba také horolezci, kteří jsou teď v létě zvlášť aktivní. Protože je například obtížnost různých cest, po kterých se leze, očíslovaná, používají horolezci místo otázky Jak lezeš? otázku Kolik lezeš?, která pro nezasvěcence zní dost nesrozumitelně. Více o tématu zjišťoval náš bohemista.