Pražská zoologická zahrada je doslova plná zapálených chovatelů. Jedním z nich je třiatřicetiletý Jakub Mezei, který se stará o lachtany. Podle něj jsou tyto ploutvonohé šelmy výjimečně chytré a hravé a největším neštěstím pro ně je nuda. Proto mají rády pravidelné veterinární tréninky. Na jeden vás teď vezmeme s desetiletou lachtaní samičkou Roňou.

Osobnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vyvolává u části Američanů nadšení, u jiné části odpor, až zoufalství. Společnost ale není rozdělená jen na dvě protichůdné poloviny. Je tam i třetí skupina, která zastává názor, že je potřeba dát novému prezidentovi čas, aby ukázal, co dokáže změnit.

Vlna propouštění státních zaměstnanců administrativou amerického prezidenta Trumpa zasáhla i národní parky a státní lesy. Z Lesní služby musely odejít více než tři tisíce pracovníků a Správa národních parků vyhodila tisícovku zaměstnanců. Nejdříve ty, kteří sice v podniku už pracovali řadu let, ale na nové pozici byli ve zkušební době, a pak i vědkyně a vědce, kteří se starají o ochranu přírodních krás.

Začalo to snahou zamezit lidem narozeným jako muži účastnit se ženského sportu. Ve výsledku ale pro novou americkou vládu transgender lidé přestali existovat úplně. Prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu svým výnosem určil, že pohlaví při narození je neměnné, i když člověk později svou identitu cítí jinak. Někteří republikáni chtějí projevy, kterými by se lidé hlásili k jinému genderu než při narození, dokonce trestat. Jak se transgender lidé teď v Americe cítí?

Od lednového nástupu Donalda Trumpa do funkce imigrační a celní služba zadržela 40 tisíc přistěhovalců. Má se zaměřovat jen na ty s kriminální minulostí, ale v jejích celách a centrech končí i bezúhonní migranti, jen bez potřebných dokumentů. Trump plánuje zrušit dočasnou právní ochranu pro půl milionu přistěhovalců. Situací je znepokojena i kubánská diaspora na Floridě, která patří k největším skupinám přistěhovalců z latinskoamerických zemí ve Spojených státech vůbec.

Washington je vzhůru nohama kvůli snaze o plošné škrtání a propouštění ze strany nové administrativy Donalda Trumpa. Sousední země i dosavadní evropští spojenci sledují, jak americká vláda hrozí zavedením cla nebo dokonce připojením cizího území. Ekonomové mluví o možné recesi. Podle průzkumů mnoho z těchto kroků americká společnost spíš neschvaluje. Značné části Američanů se to ale líbí. Jednu takovou rodinu v obci Weare ve státě New Hampshire navštívil reportér Jan Kaliba.

Americký prezident Donald Trump a jeho speciální zaměstnanec Elon Musk tvrdí, že šetří peníze daňových poplatníků a že Spojené státy budou efektivnější. Zdůvodňují tak masové propouštění statisíců federálních zaměstnanců, které spustil Muskem vedený Odbor pro vládní efektivitu. Soudy už v několika případech nařídily vzít propuštěné lidi zpátky. O tom, co zažívají, se federální zaměstnanci často bojí mluvit. Radiožurnál natočil svědectví jednoho z nich pod podmínkou anonymity.

Už za méně než půl roku budeme přímými svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Dnes naposledy se vydáme za tajemstvím archivů po stopách dokumentů svědčících o osobnosti prvního prezidenta. Zaměříme se na poslední dny prezidenta Osvoboditele a na to, jak nejen Národní archiv, ale také archiv Českého rozhlasu uchovává zmínky o konci jeho života.

Celý týden objevujeme neznámého Tomáše Garrigue Masaryka. Skutečný den D bude pátek 19. září, kdy experti exkluzivně v přímém přenosu Radiožurnálu rozlepí po desetiletích obálku s údajně posledním poselstvím československého prezidenta Osvoboditele. Teď míříme opět do archivu.