Američtí voliči se budou v blížících se prezidentských volbách řídit i tím, jak se daří tamní ekonomice. V posledních letech pocítili růst cen potravin a paliv, před dvěma lety dosahovala inflace ve Spojených státech skoro sedmi procent, dnes klesla ke dvěma procentům. Farmář z jihu podporuje Donalda Trumpa, protože věří, že dokáže snížit inflaci. Stavitel domů ze severu naopak Trumpovi nevěří a volit bude demokratickou kandidátku Kamalu Harris.

Rok od roku stoupá ve Spojených státech amerických počet útoků se střelnou zbraní. Loni zaznamenaly 40 hromadných vražd, podle amerických statistik dvakrát víc než před pěti lety. Spojenými státy několik let po sobě otřásají také masakry ve školách. Volání po zpřísnění pravidel držení zbraní ale Kongres zatím nikdy nevyslyšel. Je to i téma třetího dílu seriálu Boj o Bílý dům k blížícím se americkým volbám.

Petr Rejchrt z Jáchymova je typickým představitelem Čechů odmítajících ochranu klimatu. Do této skupiny spadá 18 % populace, jak ukázal velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Tato skupina na rozdíl od vědců není přesvědčena, že příčinou změn klimatu jsou lidé. Její dopady nepovažují za závažné ani urgentní a neobávají se jich. Bývají také spíše z nadprůměrně zajištěných domácností. Konkrétně Rejchrtovi po většinu roku žijí v Karibiku.

V úterý 5. listopadu si Američané zvolí nového prezidenta, který ve funkci nahradí Joea Bidena. Jedním z témat předvolebních diskusí a mítinků byla otázka dostupnosti interrupcí. Po předloňském zrušení precedentu starého přes padesát let, který právo na umělé přerušení těhotenství garantoval, zavedla polovina z padesáti států velmi restriktivní pravidla interrupcí. Některé je dokonce zcela zakázaly.

V druhém dílu nového seriálu nazvaného České klima 2024 představíme skupinu tzv. Sympatizujících. Ti podle údajů výzkumu Institutu 2050 s 2300 účastníky považují změnu klimatu za závažné riziko - i proto většinou podporují unijní Zelenou dohodu, i když mají výhrady. Mezi Čechy je jich podle výzkumu 22 procent. Jedním takovým Sympatizujícím je i Martin Deneš.

Už 5. listopadu si Američané budou volit nového prezidenta. Vybírat budou mezi kandidátkou demokratů, současnou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, a kandidátem republikánů Donaldem Trumpem, který už jednou prezidentem byl. Jedním z hlavních témat předvolební kampaně byla ilegální migrace a ochrana hranic. O tom je první díl předvolebního seriálu ze Spojených států.

Sedm různých lidí, sedm různých názorů. Výzkumníci z organizace Institut 2050 mají nová sociologická data o postojích Čechů k ochraně klimatu nebo k Zelené dohodě, podle čehož rozřadili českou populaci do sedmi skupin. Nejpočetnější skupinu výzkumníci nazvali Vlažní: změnu klimatu pociťují na vlastní kůži a chtěli by s ní něco dělat, s Green Dealem ale z různých důvodů nesouhlasí. Například Valerie Bromová se bojí, že opatření zhorší životní úroveň chudších lidí.

Srdečné přijetí po dvaceti letech doma v Československu i hodně velkých koncertů přinesla Karlu Krylovi svoboda začátku devadesátých let. Zpěvák ale všeobecné euforii nepodlehl. Podle svých dřívějších známých vyjádření mu vadil diletantismus a klientelismus elit i servilita médií, která přehlížela neduhy československé společnosti po roce 1989. Ze stejného důvodu odešel taky z Rádia Svobodná Evropa. I to zazní v posledním díle našeho seriálu „Z archivu Karla Kryla“.

Západní kapely i zakázanou tvorbu československých písničkářů pouštěl Karel Kryl v rádiu Svobodná Evropa od své emigrace až do roku 1991. Jeho padesátiminutové relace ladili i jeho příznivci v Československu. Přes krycí adresy mu do rádia v Mnichově psaly i mladé fanynky.