Adoptované děti mají vědět, že se narodily někomu jinému. Právě to na přípravných kurzech říkají budoucím adoptivním rodičům odborníci a existuje i zákon, který to přímo ukládá. Podle občanského zákoníku se mají adoptované děti pravdu dovědět nejpozději před nástupem do školy. O svém životním startu ví i Vendula, která se chystá do první třídy po prázdninách. V roce 2019 se objevila v babyboxu a našla nové rodiče Kláru a Marka.

V mosteckém babyboxu se v roce 2011 objevila nedonošená holčička. Měla jen 915 gramů a šlo jí o život. V inkubátoru strávila půl roku. Až pak se oslovovali čekatelé na adopci. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II, podle nových rodičů je dnes třináctiletá Marcela velká bojovnice a optimistka. Předčasné narození ji ale ovlivnilo.

Skoro tříkilová Lucie se objevila v babyboxu v Ústí nad Orlicí v létě 2009. Byla zabalená v ručníku a měla u sebe ještě placentu. Novou rodinu našla velmi brzy. Adoptovala si ji Eva s manželem, kteří čekali na osvojení pět let. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II, Lucka je dnes 15letá středoškolačka s talentem na cizí jazyky.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.

V českých babyboxech se za 20 let jejich fungování objevilo 277 novorozenců. Jedním z nich je dnes osmiletá Karolína, která o svém startu do života ví od nových rodičů všechno. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II, vedle narozenin slaví pravidelně i „přivezeniny“. Tedy den, kdy si ji máma Jiřina a táta Michal přivezli domů.

Ludvík Hess se před 20 lety touto dobou chystal na otevření prvního babyboxu v Česku. Cesta byla složitá, takže od první myšlenky k realizaci uběhly nejméně dva roky. Dnes je po republice 88 babyboxů a objevilo se v nich celkem 277 dětí. Ve velmi otevřeném rozhovoru pro Radiožurnál v rámci seriálu Příběhy babyboxu 2 mluví Ludvík Hess i o tom, jak mu babyboxy ovlivnily soukromý život. 13 let žil s odloženou holčičkou a její matkou.

Přichází jako první, když jde o život. Vyjíždí k nehodám nebo náhlým zdravotním potížím a poskytují první pomoc. Rychle se rozhodují, pracují pod tlakem a jejich cílem je jediné – co nejrychleji zachránit lidský život. Právě zdravotnickým záchranářům věnujeme závěrečný díl našeho týdenního seriálu Hrdinové ve stínu.

Být dětskou sestřičkou je svým způsobem poslání. I o tom je dnešní díl seriálu o opomíjených hrdinkách a hrdinech v medicíně. Tento týden představujeme zapomenuté a neviditelné nelékařské zdravotnické profese, které jsou možná často v pozadí, ale o to víc jsou nenahraditelné. Dnes se konkrétně vydáme do pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Nutriční terapeuti jsou odborníky na výživu s vysokoškolským vzděláním, kteří umí každému připravit jídelníček tak, aby podpořili léčbu i nejzávažnějších nemocí. „Většinou vám v nutriční ambulanci neřeknou, že je čokoláda super, ale u nás na onkologii je čokoláda skvělá. Stejně tak jsou škvarky zdravá strava pro naše pacienty,“ přibližuje svoji práci nutriční terapeutka Věra Andrášková, která skládá jídelníček pacientům na Masarykově onkologickém ústavu.

Rozptylují světlo anebo magnetické vlny tak, aby se z nich zrodila absolutně přesná mapa těla, čímž umožňují včas odhalit závažná onemocnění. „Jsou to oni, kdo tvoří obrázky, které my dále popisujeme. Velké díky všem radiologickým asistentům,“ přibližuje radioložka Martina Tomanová. Nasvítit práci asistentů radiologie se v dalším dílu projektu Hrdinové ve stínu vydáváme do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.