Na Dobrém dni Radiožurnálu jsme představili i nadaci Experientia, která už 14 let podporuje mladé chemiky díky výnosům z patentů profesora Antonína Holého. Za vznikem nadace stojí jeho spolupracovnice Hana Dvořáková s manželem Dalimilem. „Se stipendisty jsme v neustálém kontaktu, navzájem spolupracují. Společenství, které vzniklo při nadaci, nám dělá radost,“ říkají. Akci Radiožurnál vysílal v přímém přenosu, ve videostreamu na iROZHLAS.cz a na sociálních sítích stanice.

Lucie Kouřilová se do Dobrého dne Radiožurnálu připojila po lince z Bostonu. A přestože životně důležitou operaci jejího syna zaplatí nakonec zdravotní pojišťovna, je vděčná za příspěvky, které umožní hradit celý pobyt v USA. „Je to náročné, hlavně jazyková bariéra. Chybí nám celá rodina, všichni blízcí, ale pro dítě udělá člověk úplně cokoliv,“ popisuje maminka. Akci Radiožurnál vysílal v přímém přenosu, ve videostreamu na iROZHLAS.cz a na sociálních sítích stanice.

24letý student Filip má vždy jednou v týdnu jasný plán. Vyráží ven s konkrétním školákem, který prochází složitým obdobím. Proškolený mentor neziskové organizace Lata ho podporuje, naslouchá mu a stává se jeho parťákem. I o dobrovolnictví je charitativní projekt Dobrý den Radiožurnálu, který startuje v pátek v 15.00 a přímý přenos můžete sledovat na iROZHLAS.cz.

Dobrovolnictví se věnují i děti a náctiletí. Třeba deváťáci ze ZŠ Dolákova v Praze se starají o lokalitu, kam ve volném čase sami chodí. V přírodní rezervaci v Troji v rámci projektu Patronáty Skautského institutu prořezávají keře nebo uklízejí odpadky. Jejich příběh představujeme v rámci charitativního projektu Dobrý den Radiožurnálu.

Anežka Pecháčková z malé obce Debrník na Táborsku je od prosince na dálkovém treku. Pro dobrou věc přechází Nový Zéland, zdolat má v plánu přes 3000 kilometrů. Jak zaznívá ve třetím díle seriálu Radiožurnálu o dobrovolnictví, Anežky ušlé kilometry si může kdokoli virtuálně adoptovat a pomoci tak českobudějovickému centru Arpida.

Jiří Tuček je velmi aktivní senior z Prahy. K dobrovolnictví se dostal před sedmi lety díky inzerátu neziskové organizace Letokruh. Dělá besedy o cestování, podniká vycházky s výkladem nebo čte dětem ve školce pohádky. „Dobrovolnictví mě naplňuje. Mám z něj dobrý pocit. Můžu při něm sdílet své zážitky a informace, kterých jsem nashromáždil dost. Předávám je dál těm, kteří takové štěstí třeba neměli,“ popisuje svoji motivaci k dobrovolničení bývalý profesionální průvodce.

Adriana Doubková je dlouholetá dobrovolnice, která doprovází bez nároku na honorář ve svém volném čase hned čtyři nevidomé. S jedním klientem chodí běhat, s dalším míří na veslařské závody nebo se otužuje v ledové řece. Poslechněte si první ze série reportáží o dobrovolnících v Česku.

Mladí lidé se učí lépe cizí jazyky než starší, to je známá věc a důkazem je dvacetiletá Olexandra Piskunová, která se za čtyři roky naučila česky přímo dokonale. Možná to bude tím, že v Charkově studovala a stále ještě studuje on-line operní zpěv a má vytříbený hudební sluch. Olexandra pochází z Chersonu, který leží na bojové linii, a do Česka se dostala hned po začátku války. Kudy ji evakuovali a jak to po cestě vypadalo, neví. Od narození je totiž nevidomá.

Když byla Daria Kovalčuková malá, musela utéct před válkou z vesnice v Doněcku. Podruhé utíkala po ruské invazi z Kyjeva a nakonec skončila v Česku. Dnes bydlí v Praze, podařilo se jí dostat na FAMU a všechny její školní filmy se točí kolem války. Na českých vysokých školách studuje osm a půl tisíce Ukrajinců, ovšem kolik z nich je uprchlíků s dočasnou ochranou, nelze zjistit. Daria tento status má, ale jako filmařka se na Ukrajinu stále vrací.