Už zítra začne mistrovství světa v hokeji. Hrát se bude ve švédském Stockholmu a v dánském Herningu. Stejná dánská hala hostila začátkem roku také mistrovství světa házenkářů.

V pátek startuje mistrovství světa, na kterém budou Češi obhajovat loňské zlato. Právě dnes český tým čeká v dánském Herningu první trénink, a tak se zaměříme na práci kustodů. Ti mají na starosti leccos, třeba to, aby hokejisté měli před vstupem na led všechno připravené, jak mají mít. Jak dlouho kustodům trvá připravit týmu domov?

Na hokejovém mistrovství světa v Dánsku a Švédsku bude česká reprezentace obhajovat zlaté medaile. Všechny zápasy českého týmu uslyšíte na Radiožurnálu živě a denně po půl deváté ráno se živě s postřehy přidá náš expert Martin Procházka. Než šampionát v pátek vypukne, vracíme se o rok zpátky k atmosféře pražského MS, na kterém Češi ve finále porazili Švýcarsko 2:0 a získali pohár.

Voláme všechny Čechy. Věta, která se před 80 lety stala symbolem Pražského povstání. Právě těmito slovy 5. května roku 1945 volali rozhlasoví pracovníci o pomoc, zatímco na chodbách rozhlasu na pražské Vinohradské třídě bránili Češi klíčové vysílání pro povstalce před příslušníky SS. Ti vnikli do budovy krátce před polednem. Co nejen boji o rozhlas, ale i celonárodnímu květnovému povstání proti nacistům předcházelo?

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.

Šest let bojovali ženy a muži v domácím odboji proti německým okupantům. I když se gestapu ve vlnách dařilo jednotlivé odbojové struktury přeci jen rozbíjet, odpor zcela potlačit nedokázalo. Na jaře roku 1945 ležel před odbojáři závěrečný cíl, definitivně se zbavit nacistické nadvlády. Jak vypadal domácí odboj na sklonku druhé světové války, popisuje pátý díl seriálu, který vyvrcholí rekonstrukcí událostí 5. května, kdy český lid povstal proti fašismu.

Na začátku května 1945 byl konec války pro Čechy v okupované vlasti už na dohled. Hitler byl po smrti, Berlín téměř dobyt a Sovětská armáda postupovala od Ostravy a Brna dál do vnitrozemí. Přesto ještě nebylo vyhráno. Proti okupantům jako první povstal Přerov, Němci ale jejich odpor krvavě potlačili.

V dubnu roku 1945 se v Praze setkávají tři přeživší generálové protinacistické odbojové organizace Obrana národa, a sice Josef Slunečko, František Hrabčík a Karel Kutlvašr. Každý má jiný úkol, všechny ale směřují k tomu definitivně se zbavit německých okupantů. Generál Hrabčík má připravit obnovu ministerstva národní obrany, generál Slunečko přebírá velení povstaleckých jednotek mimo Prahu a generál Kutlvašr se stává hlavou vojenského velitelství Velké Prahy.

Rudá armáda jakožto jediný osvoboditel, Američané v roli padouchů a oslava komunistických vůdců a mlčení o vojenských velitelích domácího ozbrojeného odporu proti německým okupantům – to vše patří mezi mýty, které po druhé světové válce obestřely květnové povstání. Jak se jeho obraz proměňoval od roku 1945 až do současnosti? Vývoj rámování role sovětských a amerických vojsk mapuje druhý díl seriálu Když český lid povstal.

Blížící se fronta, dunění děl, ale taky pokračující teror německých okupantů proti českému obyvatelstvu. Tak vypadaly poslední týdny a dny v dubnu 1945 v protektorátu Čechy a Morava před vypuknutím celonárodního povstání českého lidu. A právě dění v protektorátu v předvečer povstání se věnujeme v prvním dílu našeho seriálu k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.