Vznikaly v ní plány na expedice a psala se historie českého dobrodružství. Miroslav Zikmund, člen slavné cestovatelské dvojice, si původně funkcionalistickou stavbu nechal upravit v 50. letech architektem Zdeňkem Plesníkem a designérem Miroslavem Navrátilem. Žil v ní 67 let. Dnes jsou dům i zahrada kulturní památkou, o kterou se stará nadační fond, který prostor otevírá veřejnosti.

Arcibiskupský palác v Olomouci je neodmyslitelnou součástí naší historie. Několik měsíců z něj vládl František Josef I. celé monarchii, radili se tam i císaři před bitvou u Slavkova. Za komunismu pak bylo v budově vězení. Olomoucký arcibiskupský palác je další částí seriálu Radiožurnálu Neobjevené skvosty Česka.

Ke kostelu přistavili věž a vznikla rozhledna. Výjimečná památka v rovinaté krajině Plzeňska sice vyčnívala, ale také chátrala. Teprve před 20 lety se do opravy pustil majitel, městečko Stod. Z Křížového vrchu se pomalu stává oblíbené výletní místo a letos v létě tu přibyla i nová křížová cesta.

Hladiny přehrad a řek celé léto klesají. V některých nádržích se ale z nejrůznějších důvodů hladina vody udržuje. Příkladem mohou být třeba Slapy na Vltavě. Přehradu postavili před více než 70 lety a pod hladinou zmizely například známé Svatojánské proudy a také několik vesnic. Tomuto místu se říká stará Vltava a má i svoje muzeum. Jmenuje se nepřekvapivě Muzeum staré Vltavy a najdete ho v Chotilsku na levém břehu slapské přehrady.

Kdo z nás by neznal povzdech „panenko skákavá“. Toto rčení pochází od barokního kostela Navštívení Panny Marie v obci Skoky v Karlovarském kraji. Sudetská obec už sice dávno zmizela z povrchu zemského, na místě stojí jenom kostra budovy bývalého hostince a poutní kostel. Ten se nerozpadl nejspíš jenom díky tomu, že se o něj začala starat parta nadšenců.

V městečku Jince na okraji pohoří Brdy byli hodně troufalí, když se rozhodli rekonstruovat bývalou železářskou huť Barbora. Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě. Však také její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.

Pražská Slavia a proti ní budapešťská Hungária. Fotbalové utkání z 3. října 1926 bylo vůbec prvním, které mohli lidé živě poslouchat v rozhlase, a to díky komentáři legendárního hlasatele Josefa Laufera. Zrod přímého přenosu je ale starší. Je to událost léta 1926, kdy celá republika sledovala VIII. všesokolský slet v Praze.

Zprávy z domova, z ciziny, z divadel i z počasí. Taková byla struktura prvních pravidelných zpráv, které Československý rozhlas začal vysílat v roce 1926. Před 100 lety se zprávy z Radiožurnálu začaly ozývat dvakrát denně – kromě večera také v poledne. Zatímco zprvu zprávy četl rozhlasový hlasatel, v roce 1926 se začaly vysílat z redakčního pracoviště ČTK, kde vznikla nová hlasatelna.

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.

Sto let letos uplynulo od okamžiku, kdy za mikrofon usedli hudebníci a k posluchačům se nesla hudba v podání prvního rozhlasového orchestru. Oficiálně svou činnost rozhlasový orchestr zahájil 1. října 1926 a hned následující den uspořádal svůj první koncert pod taktovkou šéfdirigenta Jožky Charváta. Do nové sezóny vstoupí orchestr nejen s novým šéfdirigentem, ale i s programem, který zahrál právě na prvním koncertě před sto lety.