V městečku Jince na okraji pohoří Brdy byli hodně troufalí, když se rozhodli rekonstruovat bývalou železářskou huť Barbora. Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě. Však také její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.

Pražská Slavia a proti ní budapešťská Hungária. Fotbalové utkání z 3. října 1926 bylo vůbec prvním, které mohli lidé živě poslouchat v rozhlase, a to díky komentáři legendárního hlasatele Josefa Laufera. Zrod přímého přenosu je ale starší. Je to událost léta 1926, kdy celá republika sledovala VIII. všesokolský slet v Praze.

Zprávy z domova, z ciziny, z divadel i z počasí. Taková byla struktura prvních pravidelných zpráv, které Československý rozhlas začal vysílat v roce 1926. Před 100 lety se zprávy z Radiožurnálu začaly ozývat dvakrát denně – kromě večera také v poledne. Zatímco zprvu zprávy četl rozhlasový hlasatel, v roce 1926 se začaly vysílat z redakčního pracoviště ČTK, kde vznikla nová hlasatelna.

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.

Sto let letos uplynulo od okamžiku, kdy za mikrofon usedli hudebníci a k posluchačům se nesla hudba v podání prvního rozhlasového orchestru. Oficiálně svou činnost rozhlasový orchestr zahájil 1. října 1926 a hned následující den uspořádal svůj první koncert pod taktovkou šéfdirigenta Jožky Charváta. Do nové sezóny vstoupí orchestr nejen s novým šéfdirigentem, ale i s programem, který zahrál právě na prvním koncertě před sto lety.

Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.

Devatenáctiletý Martin K. se zapsal do registru v rámci loňského náboru pro malou Madlenku. Nakonec zachránil život zhruba 40letému muži, který mu v anonymním dopise i poděkoval. Raritní situaci kolem shody a darování popsal absolvent pražského gymnázia pro seriál Radiožurnálu.

Čtvrtý díl seriálu Radiožurnálu o transplantacích je o bratrech z Prahy. Mladší dvanáctiletý Marek Kříženecký onemocněl v roce 2023 leukémií a chemoterapie nezabíraly. Našel se ale vhodný dárce kostní dřeně. Stal se jím jeho patnáctiletý bratr Daniel.

Erice Bielikové z Benešovska selhala nemocná játra po onemocnění covidem-19. Na nový orgán čekala pět měsíců a svému dárci symbolicky děkuje při každé kontrole v nemocnici. O životě po transplantacích je pětidílný seriál Radiožurnálu. Právě játra jsou po ledvinách nejčastěji nahrazovaný orgán v Česku.

Letní autoškola Radiožurnálu přináší ve spolupráci s dopravní policií praktické rady a odpovědi na otázky, které řidiči nejčastěji řeší. Ušetřete si starosti i peníze. V letních měsících se zvyšuje počet cyklistů a v porovnání s řidiči za volantem takovému cyklistovi po výkonu spíš takříkajíc vyschne v hrdle. Dnešní otázka zní: Má cyklista výjimku a může se před cestou občerstvit byť třeba jen jedním alkoholickým pivem?