Ve Starovičkách u Hustopečí na jižní Moravě stále žijí lidé, kteří zdejšího rodáka Václava Drbolu osobně znali a dodnes na něj vzpomínají. Mezi nimi i jeho synovec, 85letý Josef Holacký. „Byl takový zamyšlený. Jako kdyby stále o něčem přemýšlel. Na druhou stranu se dokázal uvolnit, zasmát se,“ vzpomíná na svého strýce. „Taky si pamatuji, že když tady byl, tak se převlékl z kněžského a neštítil se pomoct na poli nebo ve vinohradě. To ho bavilo.“ Poslechněte si reportáž.

Česká fotbalová reprezentace neměla před březnovou baráží úplně povedené období, někteří hráči se pohádali i s fanoušky – o kapitánskou pásku kvůli tomu přišel Tomáš Souček. Do rozhodujících bojů o šampionát nastoupila reprezentace s novým trenérem Miroslavem Koubkem. A misi nakonec fotbalisté zvládli. „V žádném momentě se mužstvo nevzdalo,“ pochvalovali si trenér.

Antonín Bula svého strýce Jana zná jen z vyprávění rodičů. „Říkali, že to byl dobrý člověk a že je ho škoda. Nikomu neublížil," vzpomíná senior, který dnes bydlí na dohled od fary, kde působil Jan Bula. Ten farnost spravoval do 30. dubna 1951, potom byl zatčen a popraven. „Byl vtažen do babického případu, jako kdyby patřil k jednomu z iniciátorů spolupodílnictví na těch vraždách. Byť to bylo úplně absurdní, protože už více než dva měsíce seděl,“ říká historik Michal Stehlík.

Boj českých reprezentantů o světový šampionát zahájili Češi sérií vítězství nad Faerskými ostrovy, Gibraltarem a Černou Horou. První tvrdý náraz přišel v Chorvatsku. Po remíze se Saudskou Arábií fanoušci české fotbalisty dokonce vyprovázeli z trávníku pískotem. „Omlouvám se, moc ke koukání to nebylo,“ kál se trenér Ivan Hašek. Následná bezgólová remíza se silným Chorvatskem byla přijata vlídněji, ale pak přišel nezvládnutý zápas s Faeřany a Haškův konec u reprezentace.

Brněnská diecéze připravila podrobné materiály přibližující osud kněží Jana Buly a Václav Drboly, jejichž blahořečení se koná v sobotu v Brně. Lektoři s materiály teď jezdí do škol přednášet dětem nejen o osudu umučených komunistickým režimem. „Program se jmenuje Vykonstruované procesy 50. let, takže zahrnuje celé období od nástupu komunismu po druhé světové válce – co procesy znamenaly, co to obnášelo, kdo všechno tím byl postižený...“ přibližuje katechetka Renata Lojdová.

Čeští fotbalisté naposledy na světovém šampionátu hráli v roce 2006. Tehdy to byl tým plný velkých jmen a osobností. Několik z nich za tu dobu změnilo roli. Například z Radoslava Kováče je trenér, z Karla Poborského fotbalový expert a z Pavla Nedvěda generální manažer reprezentací. A po trávnících už neběhají ani Patrik Berger, Milan Baroš nebo Jan Koller, ale nová jména. Na spoustu věcí ale za těch 20 let v českém fotbale pyšní být nemůžeme. Poslechněte si reportáž.

Anna B. z časosběrného seriálu Radiožurnálu o ústavní výchově strávila v žateckém dětském domově období od 10 do 18 let. Přes konkurz dostala malou roli ve filmu Amerikánka a hrála také v divadle. Teď aktuálně bydlí v azylovém domě a čeká dítě.

Iva a Michal vyrůstali oba v Dětském domově v Dolních Počernicích. Iva se tam dostala v osmi letech, protože její matka pila. O Michala se rodiče nedokázali postarat. Ústavní výchovu popisuje časosběrná série Bydliště: Dětský domov.

Vysokoškolačka Viktorie v dětském domově bydlí od 15 let. Její matka má psychiatrickou diagnózu a o děti se nezvládla starat, vysvětlila Viktorie v první sérii časosběrného projektu Bydliště: Dětský domov. Teď bydlí ve cvičném bytě v pražských Klánovicích a chystá se na zářijové státnice.

Klára N. z první série časosběrného projektu Bydliště: Dětský domov vstoupila oficiálně do samostatného života. Odešla z olomouckého dětského domova a pobírá zaopatřovací příspěvek, který jí pomáhá v začátcích. Studentka filmové režie v dětství zažila týrání a sexuální zneužívání.