Safari Park Dvůr Králové oslaví v neděli 80 let své existence. V našem seriálu nahlédneme do zákulisí transportů zvířat. Královédvorská zoo je v tomto směru unikátní – bedny si vyrábí sama na míru a zajišťuje převozy i pro jiné zahrady. Plní tak sen legendárního ředitele Josefa Vágnera, vracet ohrožené druhy zpátky do jejich přirozeného prostředí. „O to nám jde. Proto tady dneska jsme a proto tady pracujeme,“ říká jeho vnuk Marian Vágner.

Marie Homolková oslavila v dubnu 103. narozeniny. Patří mezi 1158 seniorů a konkrétně 1005 žen v Česku, kterým je sto a více let. Marie sama sebe popisuje jako „starou babku, které to ještě myslí“. V seriálu Radiožurnálu Století přiblížila, jak vyrůstala v domácnosti se 14 dětmi. Zmínila také dnešní vztahy mezi lidmi.

Safari Park Dvůr Králové slaví 80 let existence a ve světě má zvuk jako málokterá zoologická zahrada. Je totiž historicky jediným místem, kde se v zajetí podařilo rozmnožit kriticky ohrožené nosorožce bílé severní. A právě z ní se do Afriky vraceli poslední jedinci svého druhu v naději, že se je podaří zachránit před úplným vyhubením. Svět zná hlavně příběh samce Súdána, osudy jiných nosorožců jsou ale v královédvorské zoo neméně zajímavé.

Jan Hrabík je i ve velmi vysokém věku nezvykle aktivní senior. Denně je i hodinu na procházce a jak říká v seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti, pomáhá také manželce v domácnosti. Rodák z Domažlicka pracoval jako projektant a celý život hodně sportoval. Znal se s atletem Emilem Zátopkem.

Satelitní vysílačky, mikroskop za milion a kryobanka s teplotou hluboko pod bodem mrazu. Safari park Dvůr Králové není jen zoo, ale také špičkové výzkumné centrum. Výzkumný institutu ochrany genofondu v královédvorské zoo se nachází jen kousek od míst, kudy denně procházejí davy návštěvníků. Sem se ale běžný člověk nikdy nepodívá. Nahlédněte s Radiožurnálem do míst, kde se doslova píše budoucnost ohrožených druhů.

Běla Krásová se narodila v roce 1922 ve Dvoře Králové. Patří mezi 1158 českých seniorů a seniorek, kterým je podle březnových dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) sto a více let. Paní Běla v seriálu Radiožurnálu Století popsala, jak se pravidelně hýbe a že se donedávna učila španělsky. Profesí byla překladatelka.

I protektorátní prezident Emil Hácha měl svou první dámu, nebyla to ovšem jeho manželka. Před osmdesáti lety se konal proces s protektorátní vládou, a právě první dáma u soudu mimo jiných svědčila. Líčení si připomínáme celý týden v seriálu Radiožurnálu a do jeho posledního dílu jsme vybrali právě tuto zajímavost. Jedná se o opravdu unikátní záznam.

V přímém přenosu sledovali lidé v poválečném roce 1946 soud s protektorátní vládou premiéra Jaroslava Krejčího, a to díky každodennímu vysílání Československého rozhlasu. Postupně se ale ukázalo, že zájem posluchačů není jednoznačný.

Před 80 lety začal na pražské Pankráci proces s protektorátní vládou. Kabinet premiéra Jaroslava Krejčího byl obžalován z kolaborace s nacisty a velkou část procesu vysílal v přímém přenosu tehdejší Československý rozhlas. Zvukové záznamy poté dlouho ležely bez povšimnutí v rozhlasovém archivu a některé nosiče měl ve svých sbírkách uložený Národní archiv. Všechny materiály se teď dostaly k rozhlasovým technikům, kteří začínají unikátní nahrávky digitalizovat.

Pět členů protektorátní vlády v čele s Jaroslavem Krejčím čelilo obžalobě z kolaborace s nacistickým režimem. Klíčovým důkazem se staly i rozhlasové nahrávky z doby před procesem, zachycující jejich vztah k nacismu i Protektorátu Čechy a Morava. Krejčího vláda, podřízená říšskému protektorovi, působila od ledna 1942 do ledna 1945, žaloba přitom navrhovala i tresty smrti. Seriál Radiožurnálu začíná v soudní síni pankrácké věznice.