Obvinění aktéři úplatkářské kauzy si jezdili pro peníze z nelegálních sázek do Vídně. Nejprve sami, později posílali najaté kurýry. Kriminalistům to nevědomky prozradil fotbalový agent Daniel Černaj. „Bylo to v prosinci 2024, kdy se Černaj sešel s Kamilem Javůrkem, což je bývalý detektiv z NCOZ, který pracuje ve Fotbalové asociaci a má za úkol odhalovat právě zmanipulované zápasy,“ přibližuje investigativní reportér Artur Janoušek. Poslechněte si rozhovor.

Podezření detektivové získali poté, co moravskoslezský fotbalový klub Vratimov na jaře 2022 několikrát po sobě prohrál nejméně o pět gólů. Vyplývá to z dokumentů, do kterých Radiožurnál nahlédl. „Podezření začali mít po utkání mezi Vratimovem a Otrokovicemi, které se hrálo 13. května 2022. Oba týmy hrály třetí ligu. Utkání ale přineslo nečekaný zvrat. V první půli vedl Vratimov 1:0, po poločase ale dostal pět gólů a prohrál,“ přibližuje redaktor Martin Štorkán.

Primátor Karviné Jan Wolf (nestr., dříve SOCDEM) podle zjištění Radiožurnálu pověřil svého řidiče sháněním osobních informací o novináři, který napsal článek o karvinském fotbalovém klubu, jemuž Wolf šéfoval. Vyplývá to z policejních záznamů ke korupční a sázkařské kauze v českém fotbale, v níž kriminalisté označili Wolfovo jednání za „mafiánské“. Politik obvinění odmítá stejně jako podezření z podplácení při manipulaci fotbalových zápasů.

Reportéři Radiožurnálu zjistili z policejních dokumentů, že 13 z 18 obviněných v moravskoslezské větvi fotbalové kauzy se přiznalo ke korupci a ovlivňování zápasů. „Hráli tak špatně, aby jejich tým prohrál, nebo aby dostal nejméně tolik branek, kolik zločinecká skupina vsadila, že padne,“ vysvětluje reportér Artur Janoušek. Jak vysoké úplatky brali hráči za zmanipulované zápasy? A jak sami fotbalisté korupci vysvětlují? Poslechněte si rozhovor.

Petr Popelka patří k našim nejúspěšnějším dirigentům v zahraničí. A tam se také bude od příští koncertní sezóny pohybovat o něco více. V létě totiž pomyslně předá šéfdirigentskou taktovku rozhlasových symfoniků německo-japonskému dirigentovi Eliasi Grandymu. „Když se potkám s novým orchestrem, přirovnávám to k prvnímu rande. Stanete jeden před druhým a velice rychle zjistíte, jestli tam ta vzájemná chemie je. V případě SOČRu to fungovalo skvěle,“ popisuje Grandy.

„Od začátku rozhlasového vysílání bylo důležité, aby se hrála živě hudba. A v určitém okamžiku došlo k rozhodnutí, že se nebudou jenom jednorázově zvát muzikanti z jiných orchestrů, ale založí se vlastní rozhlasové těleso,“ vypráví hudební publicista Jindřich Bálek o tom, jak v roce 1926 vznikl rozhlasový symfonický orchestr. Jeho taktovku držel Jožka Charvát. Jméno tohoto dirigenta je dnes ale téměř zapomenuto.

Notový archivář Zdeněk Jeřábek se od roku 1975 téměř 40 let staral o depozitář partitur Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Právě on měl vždy na starosti, aby všichni hudebníci měli na pultech připraveny správné noty. „Každý nástroj, každý pult má své desky a já jako archivář dodám kompletní sadu materiálů,“ popisuje Zdeněk Jeřábek. Dnes už je na penzi, ale kilometry notových partitur, které depozitář ukrývá, zná stále skoro nazpaměť. Poslechněte si reportáž.

Vystihuje krásu české krajiny a zazněla v dobách přelomových okamžiků našich moderních dějin. Cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast dnes tradičně začne mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Po téměř dvaceti letech ho zahájí rozhlasoví symfonikové. Jak intenzivně musí ještě soubor Smetanovu hudbu zkoušet? „Nejzásadnější básně si ještě jednou projedeme. Je tam pár nepříjemných míst, kde nesmíme udělat chybu,“ přibližuje dirigent Petr Popelka.

Milimetr po milimetru napíná struny klavírů a cembal. Teprve když jejich zvuk lahodí jeho uchu, ví, že spokojeni budou posluchači i muzikant. Jako ladič Symfonického orchestru Českého rozhlasu pracuje Petr Szakál už půl století. „Nezbytná pomůcka je ladicí klíč, kontroluji to ušima i opticky aplikací v telefonu,“ ukazuje. Jak se proměnila profese ladiče za polovinu existence orchestru? Poslechněte si reportáž.

Hana Pešková se narodila v červnu roku 1924. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti ukazuje, jak jí pomáhá dotykový telefon a jak stále sleduje jako architektka nejrůznější stavby. Výjimečné je, že paní Hana bydlí i ve 101 letech doma, a navíc sama.

Aktuálně žije ve Dvoře Králové nad Labem 27 žiraf – Rothschildovy a síťované. Pomyslnou hvězdou je samec Bořek. V 17 letech jde už o staršího pána, po čtyřech letech pobytu v zahradě už ale zplodil 16 potomků. Žirafy chovatelé krmí granulemi, speciální kaší, senem, čerstvou zeleninou nebo ovocem. Základem jsou ale větve stromů, hlavně vrb a bříz. Zoo je získává ze svých pozemků, další nabízejí dárci. Co se nevyužije jako čerstvé krmivo, se suší anebo mrazí.