Klienti Domova pro seniory ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku mají možná problémy s pamětí nebo s pohybem, ale když uslyší melodii lidových písniček, skoro automaticky je začnou zpívat. Právě proto si přáli v letošním ročníku projektu Ježíškova vnoučata hudební zážitek. A splnit se jim ho rozhodli zaměstnanci Českého rozhlasu Brno.

Na sbírkovém účtu projektu Ježíškova vnoučata je už nastřádáno přes 870 tisíc korun. Na větší dary pro opuštěné seniory přispělo 737 lidí. Ale máme tady i menší dárky. 78letá Marie Ledvinková z domova v Lázních Bohdaneč na Pardubicku ráda zpívá a zajímá se o vše, co se děje. Řadí se také mezi věrné posluchače Českého rozhlasu. K Vánocům si proto přála nové rádio a přání jí splnili zdravotně znevýhodnění studenti z Pardubic.

Ježíškova vnoučata splnila přání dámě, které stovky dětí z Bíliny na Teplicku mohou být vděčné, že díky ní umí hrát na klavír. Elfrída Lukavcová v tamní základní umělecké škole učila několik desetiletí. Teď, když už jí zdraví hrát nedovolí, hudbu alespoň ráda poslouchá. Personál domova pro seniory v Bystřanech na Teplicku si pro ni od Ježíškových vnoučat přál CD Má vlast od Bedřicha Smetany. Dárce se našel a CD je na cestě do Bystřan.

Vánoce jsou časem dobrých skutků. Třeba i prostřednictvím projektu Ježíškova vnoučata, ve kterém každoročně dárci plní přání tisícům osamělých seniorů z celého Česka. Stačí si jen vybrat ze seznamu na webu jeziskova vnoucata.cz. Jak to celé funguje a kolik přání ještě zbývá?

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.

Třináct navštívených zemí a přes 10 tisíc kilometrů našlapaných po prašných cestách, v blátě i po moderních asfaltových silnicích. To je v základních obrysech trasa, kterou z Jihoafrické republiky až do Rwandy urazil cestovatel Tadeáš Šíma. Jeho cesta tady bohužel prozatím končí kvůli válce v sousedním Súdánu. Jak se Rwanda, známá především kvůli genocidě Tutsiů v roce 1994, stala jedním z nejvyspělejších států Evropy?

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Naprostá většina válečných veteránů v Česku jsou účastníci novodobých konfliktů v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku. Spousta z nich v armádě slouží dodnes. Generál Jiří Líbal v uniformě zůstal i přesto, že ho hned na začátku kariéry zranila předčasná exploze vadného granátu. Vyjel na šest misí a dnes slouží jako velitel 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.

Nejtěžší chvíle zažila česká armáda v letech 2014 a 2018. Tehdy při sebevražedných útocích v Afghánistánu zahynulo osm vojáků. Dalšího zavraždil afghánský kolega přímo na spojenecké základně. Pro jejich rodiny v Česku to znamenalo naplnění nejhorších obav. Na svého synovce Martina Marcina, který zahynul při útoku sebevražedného atentátníka, zavzpomínala jeho teta Martina Marie Horová.