Martina Sirová z Litomyšle vede ženský pěvecký sbor. Založila ho před dvěma lety, aby pomohla ukrajinským ženám, které utekly před válkou. Co začalo jako snaha naučit uprchlé Ukrajinky česky, nyní pokračuje vystoupeními pro dobročinné účely po celém Česku. Příběh Martiny Sirové je další ze seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.

Šestadvacetiletý Tomáš Pavelka (STAN) před šesti lety vstoupil do komunální politiky a o rok později se stal nejmladším starostou v Česku v Mořicích na Prostějovsku. Několik let vedl jako předseda Mladé Starosty a nezávislé, pracuje ale třeba i na ministerstvu pro místní rozvoj. Ve své obci se snaží udržovat aktivní komunitu lidí. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Řekne-li se praktická sestra, pravděpodobně si za profesí představíme ženu. Ne vždy to ale platí. V domově s pečovatelskou službou v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku se tomuhle povolání věnuje Jan Žatko a svou kariéru tu začal jako pečovatel už v 16 letech. Práce ho baví, a tak po dostudování střední zdravotnické školy v janovickém domově zůstal. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.

Blízkost rodiny, slušná postel, teplá sprcha bez časového limitu a konečně nezapáchající voda k pití. I toho si teď o hodně váží rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová po propuštění z ruského vězení. Dostala se z něj po devíti měsících při velké výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy. A už je zpátky v Praze, kde žije s manželem a dvěma dcerami. A jak říká v závěrečném díle seriálu Putinova vězeňkyně, s otřesnou zkušeností se vyrovnává postupně.

Rusko-americká novinářka žijící v Praze Alsu Kurmaševová byla letos v srpnu mezi 26 lidmi, kteří se dostali na svobodu v rámci velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Do posledních dnů o propuštění nevěděla. Ve vazbě v Kazani strávila devět měsíců a krátce před výměnou jí ruský soud vyměřil za šíření lží o ruské armádě trest 6,5 roku.

V Praze žijící rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová v seriálu Radiožurnálu popisuje, jak nemohla kvůli stresu za mřížemi jíst. I teď, tři měsíce po propuštění, se do jídla spíš nutí. Mezi nejhorší zážitky v ruské vazbě patřily zimní měsíce, kdy na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy. Z nepříjemných zážitků se matka dvou dospívajících dcer dostává pomalu.

Pro rusko-americkou novinářku Svobodné Evropy, osmačtyřicetiletou Alsu Kurmaševovou, si přišli v Kazani ruští vyšetřovatelé loni v říjnu. Matka dvou dětí žijící dlouhodobě v Praze pak strávila v ruské vazbě devět otřesných měsíců. Ve druhém díle seriálu Radiožurnálu popisuje první dny za mřížemi. Na svobodu se dostala před třemi měsíci v rámci velké výměny vězňů.

Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.