Na cestě časem se seriálem Radiožurnálu Sport už dostáváme přes konec druhé světové světové války. Bohužel řada hráčů, trenérů či funkcionářů se mírové doby nedočkala nebo z ní poznala jen několik dní. Právě to byl i případ kladenské legendy Františka Kloze. Před pár dny to bylo 80 let od jeho úmrtí.

Po krátké vsuvce k historické blamáži Sparty se v seriálu Radiožurnálu Sport ke století fotbalové ligy znovu se vracíme do válečných let. Nejúspěšnějším týmem tehdy byla Slavia, která takzvanou Národní ligu vyhrála čtyřikrát a nejvíce gólů dal v každé sezóně v období Protektorátu .Josef Bican. Útočník Slavie získal rok před válkou československé občanství a to mu vydrželo i přes nátlak německé strany. Jak probíhaly námluvy, aby Bican zamířil do Německa?

Poslední vzpomínkou na předchozí evropské šampionáty mládežnické reprezentace bude ohlédnutí na rok 2000, který pro český výběr skončil ziskem stříbrné medaile a také díky tomuto výsledku Češi postoupili na olympijské hry. Co českému celku chybělo ve finále proti Itálii, ve kterém soupeři podlehli 1:2? Dejte si náš seriál.

Od začátku seriálu Radiožurnálu Sport se snažíme postupovat po jednotlivých obdobích, od založení takzvané Asociační ligy v roce 1925 a jsme teprve ve válečných letech. Ale tentokrát oproti původnímu plánu několik příběhů a desetiletí přeskočíme až do roku 1975. Dnes je to totiž na den přesně 50 let od sestupu nejúspěšnějšího klubu české a československé éry - pražské Sparty. Co Spartě přineslo následující fungování ve druhé lize?

Seriál ke století fotbalové ligy u nás je teď v době druhé světové války, ale hodil by se klidně i na současnou éru. Přesněji řečeno na jakoukoliv dobu. Některé věci se totiž zřejmě stále opakují, třeba kritika a srovnávání současnosti s minulostí. Na Radiožurnálu Sport tady máme 21. ze 100 dílů a mohli bychom ho klidně nazvat, „za nás to bylo jiné, lepší.“

Na Radiožurnálu Sport přidáme další ze sta dílů ke století ligového fotbalu u nás. Dvacátá část nás zavede do doby druhé světové války, do takzvaného Protektorátu. Řada klubů v něm přišla o své hráče nebo funkcionáře, ale jinak se i v této těžké době fotbal v Čechách a na Moravě rozvíjel. Jaká panovala tehdy atmosféra?

Na malém Euru v Dánsku v roce 2011 skončila česká lvíčata třetí, což může na první pohled vypadat jako velký úspěch. Jenže očekávání byla větší, Češi tehdy prošli kvalifikací bez porážky a patřili mezi favority. Ze skupiny sice postoupili, ale v semifinále nestačili na Švýcarsko a v olympijské baráži podlehli Bělorusku.

Na Letné hrála pražská Sparta od začátku 20. století, přímo na místě dnešního stadionu od roku 1917. Právě zde fanoušci zažili nejslavnější éru dlouho neporazitelné železné Sparty s hvězdným záložníkem Karlem Peškem či mistrem české uličky Václavem Pilátem. Stadion pro 20 tisíc návštěvníků přestával letenským stačit, a tak se v roce 1934 usilovně pracovalo na rozšíření hlediště na dvojnásobnou kapacitu. Jenže 10. dubna téhož roku pohltil dřevěnou hlavní tribunu masivní požár.

Pokud fotbalovým fanouškům řeknete rok 1996, asi všichni si okamžitě vzpomenou na stříbrné mistrovství Evropy v Anglii. My vám v seriálu Radiožurnálu Sport ale připomeneme jiný šampionát tohoto roku. Poprvé se na něm představila samostatná česká reprezentace do jednadvaceti let, i když to nebylo na závěrečném turnaji, protože ten byl tehdy v této kategorii jen pro nejlepší čtyři výběry.

Do nejvyšší domácí soutěže zasáhli od založení 1. asociační ligy v roce 1925 postupně celky z Prahy, středních, severních a západních Čech, dále z jihu Moravy, východních Čech, Slovenska a jak jste včera slyšeli, tak i Zakarpatské Rusi. V sezoně 1937/38 také poprvé klub ze Slezska, tedy SK Slezská Ostrava, dnešní Baník. Kdo byl prvním soupeřem Slezké Ostravy? A jak se psalo v médiích o vítězném utkání se Spartou? Poslechněte si v našem stodílném seriálu.