Na Letné hrála pražská Sparta od začátku 20. století, přímo na místě dnešního stadionu od roku 1917. Právě zde fanoušci zažili nejslavnější éru dlouho neporazitelné železné Sparty s hvězdným záložníkem Karlem Peškem či mistrem české uličky Václavem Pilátem. Stadion pro 20 tisíc návštěvníků přestával letenským stačit, a tak se v roce 1934 usilovně pracovalo na rozšíření hlediště na dvojnásobnou kapacitu. Jenže 10. dubna téhož roku pohltil dřevěnou hlavní tribunu masivní požár.

Do nejvyšší domácí soutěže zasáhli od založení 1. asociační ligy v roce 1925 postupně celky z Prahy, středních, severních a západních Čech, dále z jihu Moravy, východních Čech, Slovenska a jak jste včera slyšeli, tak i Zakarpatské Rusi. V sezoně 1937/38 také poprvé klub ze Slezska, tedy SK Slezská Ostrava, dnešní Baník. Kdo byl prvním soupeřem Slezké Ostravy? A jak se psalo v médiích o vítězném utkání se Spartou? Poslechněte si v našem stodílném seriálu.

V roce 2015 hostila finálový turnaj mistrovství Evropy fotbalistů do 21 let Česká republika. Domácí tým ale vypadl už v základní skupině. Prohra s Dánskem, vítězství nad Srbskem díky hattricku Jana Klimenta a remíza s Německem, nestačila na postup do medailových bojů. Poslechněte si v seriálu Radiožurnálu Sport jak čeští fotbalisté hodnotili svoje vystoupení před domácími fanoušky.

V sezoně 1936/1937 si poprvé a naposledy zahrál v nejvyšší československé soutěži celek z Podkarpatské Rusi. Jednalo se o Užhorod, proto se na některé zápasy tehdy cestovalo letadlem. Kdy musel Sportovní klub Rusj Užhorod přejít do maďarské soutěže a kdy zanikl? Poslechněte si v našem stodílném seriálu.

Jaká byla cesta českých fotbalistů do 21 let na blížící se šampionát? Inkasované góly v závěru utkání vytrestaly národní tým na Islandu, ale i doma s Walesem. Snahu proti Dánům zase narušila červená karta pro Matěje Juráska. V závěru kvalifikace nehráli Češi pohledný fotbal, ale soudržným výkonem se vrátili do hry, odvrátili blamáž a prošli do baráže o Euro. Los pak do baráže přiřadil svěřencům trenéra Jana Suchopárka nejtěžšího možného soupeře - Belgii.

Na Radiožurnálu Sport máme další část seriálu ke století ligového fotbalu. Stále jsme v meziválečné éře a „dokončujeme“ zřejmě největší přestup v českých a československých dějinách. Z Vídně do Prahy přišel v roce 1937 jeden z nejlepších hráčů Evropy té doby, Rakušan s českými předky Josef Bican. A jak už jme naznačovali v předchozích dílech, po složitém přesunu musel překonávat i problémy v kabině pražské Slavie.

Česká reprezentace do 21 let ve čtvrtek 12. června vstoupí do mistrovství Evropy duelem proti Anglii. V nejnovějším seriálu Radiožurnálu Sport si ale představíme předešlá vystoupení českých mladíků. Začínáme tím nejpamátnějším, kdy v roce 2002 tým trenéra Beránka s oporami Čechem, Grygerou nebo Barošem na turnaji ve Švýcarsku prošel až do finále, kde po penaltách zdolal Francouze a slavil historické zlato.

Na Radiožurnálu Sport máme další část seriálu ke století ligového fotbalu, stále jsme mezi roky 1935 a 1945, ale máme tady pokračování rozehraného příběhu. A v tomto případě zřejmě největšího přestupu v českých i československých dějinách. V minulém díle jsme vám představili „Vídeňáka“ s českými kořeny Josefa Bicana, který mířil za velmi složitých okolností z Rakouska do Slavie.

Jestli je pozice, na kterou umí český fotbal vychovávat hráče, je to post brankáře. Jedna možná budoucí opora české dospělé reprezentace roste v Braze, a sloveso „růst“ je skutečně na místě. Téměř dvoumetrový Lukáš Horníček v posledním půlroce ovládl brankoviště portugalské Bragy. Teď bude oporou českého výběru O jeho příběhu si poslechněte v seriálu Radiožurnálu Sport.