Slavia neudržela vedení v tabulce a po porážce v Bratislavě 0:2 skončila až třetí, Slovan, vítěz dvou předchozích ročníků, se sedmi budoucími mistry Evropy v kádru, to dotáhl před dvacetitisícovou návštěvou jen na druhou pozici. Z prvního ligového a senzačního titulu se radovali fotbalisté Baníku Ostrava. To vše se řešilo 4. června v pořaadu S mikrofonem za kopanou.

Před padesáti lety mířili fotbalisté československa za zlatem na evropském šampionátu, které získali 20. června po penaltovém rozstřelu v souboji s Německou spolkovou republikou. A protože je to letos padesát let, symbolicky procházíme posledních 50 dní až do závěrečného zápasu. Začali jsme 2. května. Teď už se v kalendáři a rozhlasovém archivu přesouváme do 3. června roku 1976.

Už jenom dva dny a mezi českou a slovenskou částí republiky budou cestovat fotbalisté i k závěrečnému ligovému kolu. Slávisté dokonce o den dřív, do Bratislavy odlétají už zítra, v 16:40, bydlet budou v hotelu Carlton. Jak 2. června roku 1976 informuje Československý sport, domácí Slovan nebude mít žádnou speciální přípravu, tým vyrazí k obvyklému soustředění na Zlaté písky, což není v Bulharsku, ale kousek za Bratislavou, píše na odlehčení redaktor František Černoch.

1. června roku 1976 je znát, že se blíží závěr první fotbalové ligy, a tak noviny tři dny dopředu lákají na závěrečné kolo. Československý sport píše na titulní straně o dokonalé Režii finále, rozhodnuto není o mistrovi, pohárech, ani druhém sestupujícím. A je to neuvěřitelné, Jablonec dostal sedm gólů ale ožil! Trenčín totiž uhrál s košickou Lokomotívou jen bod a tak ho ještě může severočeský klub dostat v tabulce pod sebe.

1. května roku 1976 jste mohli slyšet v rozhlasových novinách zprávy o úspěších chemiků či kombajnérů, ale ten den přišli redaktoři Večerní Prahy i s jednou velmi zajímavou matematickou úlohou. To, když se zabývali velmi napínavým závěrem druhé fotbalové ligy, a šancemi nelepších tří celků tabulky na postup do nejvyšší domácí soutěže.

Nejen v atletice, ale i v kopané se snažili prasazovat draví talentovaní mladíci. Ale v národním týmu fotbalistů to měli velmi složité, aby si dokázali vybojovat pevnější pozici. Trenéři Václav Ježek a Jozef Vengloš postupně vytvořili velmi silný a soudržný tým, z velmi zkušených hráčů, často na vrcholu jejich kariér. Základní sestava se příliš neměnila a platilo to i v klubech napříč nejvyšší československou soutěží. I to se řešilo 30. května 1976.

Jak to v nejvyšší domácí fotbalové tuzemské soutěži vypadalo dvě kola před koncem ročníku 1975/1976? V tehdejším tisku se řešilo, zda by klíčové duely neměl řídit zahraniční sudí a také to, kdo z týmů na čele může v závěru ještě ztratit body? Co se řešilo s videorekordéry? To řešíme v seriálu Radiožurnálu Sport.

Divadlo a fotbal v roce 1976 mělo ledacos společného. Ani ti nejlepší fotbalisté do zahraničí přestupovat nemohli, vždyť celkem složité bylo měnit dres i v rámci československých klubů, a tak lidé chodili na stále stejná kvalitní jména - a také na všechny reprezentanty. Kdo zářil i krátce po úspěchu v Kyjevě v ligové soutěži připomínáme v seriálu Radiožurnálu Sport.

Jakou událost nejčastěji zmiňovaly deníky 27. května 1976? Účast československých fotbalistů na závěrečném turnaji byla v těch dnech stále připomínanou událostí a připravovali se na ni také reportéři Československého rozhlasu. V té době bylo obvyklé, že na vrcholné akce jezdil jeden český a jeden slovenský komentátor, a stejné to bylo i při vyřizování akreditací pro závěrečný turnaj v tehdejší Jugoslávii.

1. května roku 1976 dorazili do Košic nejenom odboráři, ale také fotbalisté Bohemians k zápasu 28. ligového kola. Čtyři dny po postupu Československa do závěrečného turnaje Mistrovství Evropy pokračovala nejvyšší domácí soutěž zápasem, který se nemusel hrát tak jako ty ostatní - ve stejný čas. Co všechno se tehdy řešilo a proč si kluby často stěžovaly na výkony rozhodčích? Poslechněte si v seriálu Radiožurnálu Sport.