• Podcasty
  • Český rozhlas - Operace Anthropoid
Před týdnem

Poslechněte si podcast: Seriál Radiožurnálu: 16. června 1942: Zrada Karla Čurdy

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

02:03

Český rozhlas - Operace Anthropoid

Vydává: Český rozhlas

Anthropoid. 80 let od nejdůležitějšího činu českého odboje

Web

Včera 04:01

Seriál Radiožurnálu: Na Ukrajině vyhrávala gymnastické soutěže. Teď devítiletá Polyna trénuje v havířovském klubu

Rodina malé ukrajinské gymnastky Polyny našla po útěku kvůli ruské agresi dočasné bydlení v Ostravě. A devítiletá dívenka začala trénovat v havířovském klubu. „Myslím, že se vyrovná našim patnáctiletým holkám,“ popisuje trenérka Lucie Hýžová, která na mladou ukrajinskou gymnastku dohlíží.

Před dvěma dny 03:14

Seriál Radiožurnálu: Lidé jsou vděční, když nemusíte a stejně pomáháte, popisuje dobrovolník z Lužice rok po tornádu

Ze začátku pomáhaly tisíce, teď už jen pár posledních mohykánů. Jak dlouho bude obnova vsí poničených tornádem ještě trvat? „Předtím se říkalo 10 let, teď to vidím tak ještě pět,“ odhaduje Vítězslav Vejmelka, jeden z dobrovolníků, který se do Lužice a Moravské Nové Vsi v posledním roce v podstatě přestěhoval. Kolik střech opravil ani nedokáže spočítat. „Vidíte ty lidi, jak jsou potom spokojený. Ty lidi jsou prostě vděčný: vědí, že nemusíte a že to stejně děláte,“ těší jej.

Před třemi dny 03:23

Seriál Radiožurnálu: S dary na účet bychom neměli žádné starosti, lituje starosta sbírky na opravu Stebna po vichřici

Rok po ničivé vichřici je Stebno na Lounsku opravené i díky sbírce města Kryry, pod které spadá. „Kdyby nám ty prostředky chodily jako dary na účet města, tak jsme dneska neměli vůbec žádné starosti,“ lituje však sbírky zpětně starosta Kryr Miroslav Brda. „Každý si myslel: hele, dostali peníze, tak nám je musí dát. A tím to udělal taky poměrně dost zlé,“ dodává. Obyvatelé Stebna z ní mohli získat od 30 do 200 tisíc korun, podle opozice však měli mít nad penězi více kontroly.

Před čtyřmi dny 03:00

Seriál Radiožurnálu: Lidi neutekli, budují to znovu. Bude to tu stejné, možná hezčí, věří majitel hospody z Hrušek

Hrušky na Břeclavsku byly první vesnicí, kam tornádo před rokem na své ničivé cestě po jižní Moravě dorazilo. „U každého domku byly zahrady, keře, stromy. Naproti byl park, teď tam není ani stromek,“ říká smutně Jaroslav Bradávka, který v Hruškách vlastnil hospodu Dolní krčma. Ta se nyní musí také od základu budovat. „Doufám, že žízeň budou mít lidi pořád,“ směje se spolumajitel Jiří Škrabal. „Snad to bude dobré,“ věří.

Před pěti dny 02:55

Seriál Radiožurnálu: Místo vinobraní bylo střechobraní, vzpomínají vinaři z Mikulčic

Vinařům Maradovým tornádo poničilo rodinný dům i vinařství. „V podstatě jsme si neplánovaně udělali rekonstrukci všech našich nemovitostí v jednom roce. Škoda byla sedm milionů, ale co, přežili jsme,“ usmívá se s nadhledem Petr Marada. „Když si na to dneska vzpomenu, říkám si, že teď už udělám vinobraní kdekoli a kdykoli,,“ popisuje vinobraní v bojových podmínkách po řádění tornáda. Katastrofa ale přinesla podle vinaře kromě respektu z nálad počasí taky lepší sousedské vztahy

Před šesti dny 03:00

Seriál Radiožurnálu: Vitráže v kostele restaurujeme podle fotografií, popisuje sklář v Moravské Nové Vsi

V Moravské Nové Vsi se do kostela poničeného tornádem vrací vitrážová okna. „Nechali jsme si dohledat fotografie, které znázorňují stav vitráže před poškozením, takže máme dokumentaci k tomu, abychom dali dohromady celou kresebnou část i složení figurálních výjevů postav,“ popisuje Miloslav Sviták. „Malování na sklo je velice složité řemeslo, je to opravdu kumšt. Nemůžete se dopustit žádné chyby, protože se to tam nedá napravit,“ vysvětluje.

Před týdnem 02:25

Seriál Radiožurnálu: Někdy si tu s těmi lidmi i pobrečíte, popisuje pracovnice charity v tornádem zasažených Mikulčicích

V Mikulčicích na Hodonínsku mají v unimobuňce stále kancelář pracovníci Charity. Řeší žádosti lidí, vedou psychoterapeutickou poradnu a poskytují materiální pomoc. „Pomáhají nám hlavně materiálně. Rozpočet na dům je dneska dvakrát takový, než kolik jsme dali dohromady,“ popisuje Miloslav Belka, jehož dům šel k zemi mezi prvními. Charitní pracovníci už sepsali stovky smluv, vydali tisíce kilogramů potravin a pomohli s výplatou desítek milionů korun z veřejných sbírek.

Před týdnem 03:20

Seriál Radiožurnálu: „Začalo to vichrem, pak přišel rachot,“ vzpomínají Bartošíkovi. Dům opravovali několik měsíců

Bylo tak rychlé, že se babička, otec a syn Bartošíkovi z Pánova málem nestihli schovat do bezpečí. Přesně tak zůstane 24. červen 2021 zapsaný ve vzpomínkách rodiny. Dvě minuty řádění tornáda je vyhnaly z jejich domova. Teď na první pohled není poznat, že byl nějak poškozený. „Pomáhalo neskutečné množství lidí,“ říká Rostislav Bartošík. Za to, že se do domu mohli na Vánoce vrátit, vděčí dobrovolníkům i finanční pomoci od státu, dárců i Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Před týdnem 03:05

Seriál Radiožurnálu: Výtvarnou podobu jsem na začátku neřešil, říká tvůrce filmu Happy End. Snímek se dostal i do Cannes

Natočit dnes opravdu dobrý film nestačí, musíte ho ještě umět pořádně zpropagovat. Své o tom ví také režisér Jan Saska. Ten se nominoval před několika lety mezi desítku nejlepších animátorů, kteří usilovali o prestižního Oscara. Tvůrce tehdy zabodoval s krátkým filmem Happy End. Morbidní příběh uvedl také prestižní filmový festival ve francouzském Cannes. „Film je adaptací vtipu, atributy češství už ten vtip obsahoval,“ popisuje režisér.

Před týdnem 02:54

Seriál Radiožurnálu: Studenti se nechají ovlivňovat tím, co počítač umí, říká Barta. Kam se posouvá česká animace?

Zahraniční snímky na přelomu milénia téměř vytlačily české animované snímky, které už v minulosti inspirovaly i přední zahraniční tvůrce. Legendární tvůrci jako Karel Zeman nebo Jiří Trnka ale žijí v srdcích fanoušků dodnes. Kam se posunula tuzemská animace za poslední dvě desítky let? „Estetika se mění podle toho, jak máme možnosti v počítačových programech, studenti se tím řídí a nechají se ovlivňovat tím, co počítač umí,“ říká Jiří Barta.