Kabinet Andreje Babiše (ANO) ve Sněmovně ve zrychleném režimu prosadil zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot. Teď předloha míří do Senátu. Současné opatření, tedy cenové výměry pohonných hmot ministerstva financí, platí do konce dubna a podle Schillerové je kabinet potřebuje od příštího měsíce nahradit vládním nařízením, které má vyšší právní sílu. Jak efektivní jsou dosavadní vládní kroky a jak je na tom Česko ve srovnání s jinými zeměmi?

Obkládání koupelen, podlah nebo prostě jakýchkoliv zdí vypadá jako typicky mužská práce. Ovšem na učilišti v Horní Bříze se tomu věnuje velmi úspěšně Dagmar Burešová. Je to trochu netypická žákyně, protože už jí je 24 let a dodělává si na Středním odborném učilišti stavebním už třetí výuční list. Kromě keramičky a kamnářky chce být ještě obkladačkou.

Budoucnost českého řemesla je v dobrých a hlavně v mladých rukou. V seriálu Českého rozhlasu vám představujeme mladé lidi, kteří se dokážou živit rukama. Mezi nimi je například osmnáctiletý Jonáš Kubiš z pražské střední školy Akademie řemesel. Jeho oborem je montáž suchých staveb.

Nejlepší učnice a učni v kadeřnickém oboru jsou zřejmě v Teplicích. Hned tři místa na nedávné celostátní soutěži CzechSkills v Brně totiž obsadily právě učnice z tohoto lázeňského města. Studentka tamní Střední školy obchodu a služeb Anna Králová je jednou z nejšikovnějších. Jakou mají kadeřnice šanci, že se uplatní na trhu práce?

Devatenáctiletý Filip Kratochvíl je důkazem toho, že české řemeslo má budoucnost. Student Střední školy spojů a informatiky v Táboře a vítěz soutěže Česko 2026 si k řemeslu našel cestu už v dětství – dnes kombinuje obor elektrikáře a spojového mechanika, aby jednou dokázal postavit dům od kabelů až po internet. Praktická práce ho baví víc než teorie a právě díky ní má jasno i o své budoucnosti: „Práce je dost. Nebojím se ani vlastní živnosti,“ říká.

Maďarsko jde k volbám, které můžou rozhodnout o konci šestnáctileté vlády Viktora Orbána. Jenže klíč k výsledku neleží jen v náladě voličů, ale i v samotném volebním systému. Ten totiž může výrazně zvýhodnit nejsilnější stranu. A právě způsob, jakým se hlasy mění na křesla v parlamentu, může výrazně zamíchat výsledkem.

Maďarské volby se letos nevedou jen o inflaci, zdravotnictví nebo stavu škol. Výraznou roli v kampani hraje i zahraniční politika –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlavně vztah k Evropské unii, Rusku nebo Ukrajině. Proč Viktor Orbán staví část kampaně právě na pocitu ohrožení zvenčí? Jak současné Maďarsko vnímají jeho partneři v Evropě? A co by se mohlo změnit po volbách?

O tom, že maďarského premiéra Viktora Orbána může vyzvat jen někdo z jeho strany, se v zemi mluví už několik let. Jeho protikandidát Péter Magyar skutečně vzešel z Fideszu a za dva roky za sebou sjednotil téměř celou opozici. Oslovuje i bývalé levicové a liberální voliče, přestože sám je reprezentantem spíš pravicového středu. Magyar kampaň staví na příslibu fungujícího státu. V dalším dílu předvolebního seriálu se podíváme mezi jeho voliče.

Maďarsko v 16. roce vlády Viktora Orbána ekonomicky stagnuje. Kritici upozorňují na nízké platy, neutěšený stav nemocnic, škol i dopravní infrastruktury. Strana Fidesz si ale přesto udržuje podporu významné části veřejnosti. Orbán svým příznivcům slibuje prorodinnou politiku, boj za křesťanské a konzervativní hodnoty, a především ochranu před hrozbami ze zahraniční. Jak to vnímají jeho voliči, se podíváme v úterním díle předvolebního seriálu.

Už v neděli budou moct Maďaři odevzdat své volební lístky. Mezi nimi budou i statisíce těch, kteří jdou k hlasovacím urnám vůbec poprvé. Za celý svůj život jiného premiéra než Viktora Orbána neznají. Volit může až čtvrt milionu prvovoličů – průzkumy ukazují, že přes šedesát procent z nich sympatizuje s opoziční Tiszou. S vládním Fideszem pak zhruba 35 procent, ale i on se snaží mladou generaci oslovit. Jestli to bude stačit, se ukáže 12. dubna.