
Poslechněte si podcast: Primátor Wolf z fotbalové kauzy sháněl informace o novináři. Padají slova o „mafiánských praktikách“
Primátor Karviné Jan Wolf (nestr., dříve SOCDEM) podle zjištění Radiožurnálu pověřil svého řidiče sháněním osobních informací o novináři, který napsal článek o karvinském fotbalovém klubu, jemuž Wolf šéfoval. Vyplývá to z policejních záznamů ke korupční a sázkařské kauze v českém fotbale, v níž kriminalisté označili Wolfovo jednání za „mafiánské“. Politik obvinění odmítá stejně jako podezření z podplácení při manipulaci fotbalových zápasů.
Seriál Radiožurnálu
Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.
Za zmanipulovaný zápas i 40 tisíc. Jak vysoké úplatky brali hráči v sázkařské fotbalové kauze?
Reportéři Radiožurnálu zjistili z policejních dokumentů, že 13 z 18 obviněných v moravskoslezské větvi fotbalové kauzy se přiznalo ke korupci a ovlivňování zápasů. „Hráli tak špatně, aby jejich tým prohrál, nebo aby dostal nejméně tolik branek, kolik zločinecká skupina vsadila, že padne,“ vysvětluje reportér Artur Janoušek. Jak vysoké úplatky brali hráči za zmanipulované zápasy? A jak sami fotbalisté korupci vysvětlují? Poslechněte si rozhovor.
SOČR se loučí s Petrem Popelkou. Symfonikové zahájí 100. sezónu pod vedením Eliase Grandyho
Petr Popelka patří k našim nejúspěšnějším dirigentům v zahraničí. A tam se také bude od příští koncertní sezóny pohybovat o něco více. V létě totiž pomyslně předá šéfdirigentskou taktovku rozhlasových symfoniků německo-japonskému dirigentovi Eliasi Grandymu. „Když se potkám s novým orchestrem, přirovnávám to k prvnímu rande. Stanete jeden před druhým a velice rychle zjistíte, jestli tam ta vzájemná chemie je. V případě SOČRu to fungovalo skvěle,“ popisuje Grandy.
Od pohotové hry z listu k progresivnímu repertoáru. Jak dirigenti měnili rozhlasový orchestr?
„Od začátku rozhlasového vysílání bylo důležité, aby se hrála živě hudba. A v určitém okamžiku došlo k rozhodnutí, že se nebudou jenom jednorázově zvát muzikanti z jiných orchestrů, ale založí se vlastní rozhlasové těleso,“ vypráví hudební publicista Jindřich Bálek o tom, jak v roce 1926 vznikl rozhlasový symfonický orchestr. Jeho taktovku držel Jožka Charvát. Jméno tohoto dirigenta je dnes ale téměř zapomenuto.
Každý nástroj a pult má své desky, popisuje archivář SOČRu. Co všechno ukrývá depozitář partitur?
Notový archivář Zdeněk Jeřábek se od roku 1975 téměř 40 let staral o depozitář partitur Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Právě on měl vždy na starosti, aby všichni hudebníci měli na pultech připraveny správné noty. „Každý nástroj, každý pult má své desky a já jako archivář dodám kompletní sadu materiálů,“ popisuje Zdeněk Jeřábek. Dnes už je na penzi, ale kilometry notových partitur, které depozitář ukrývá, zná stále skoro nazpaměť. Poslechněte si reportáž.
„První nota je nejdůležitější.“ Rozhlasoví symfonikové otevírají Pražské jaro Mou vlastí
Vystihuje krásu české krajiny a zazněla v dobách přelomových okamžiků našich moderních dějin. Cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast dnes tradičně začne mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Po téměř dvaceti letech ho zahájí rozhlasoví symfonikové. Jak intenzivně musí ještě soubor Smetanovu hudbu zkoušet? „Nejzásadnější básně si ještě jednou projedeme. Je tam pár nepříjemných míst, kde nesmíme udělat chybu,“ přibližuje dirigent Petr Popelka.
Ladicí klíč a aplikace v mobilu. Petr Szakál v rozhlase ladí piana a cembala rovných 50 let
Milimetr po milimetru napíná struny klavírů a cembal. Teprve když jejich zvuk lahodí jeho uchu, ví, že spokojeni budou posluchači i muzikant. Jako ladič Symfonického orchestru Českého rozhlasu pracuje Petr Szakál už půl století. „Nezbytná pomůcka je ladicí klíč, kontroluji to ušima i opticky aplikací v telefonu,“ ukazuje. Jak se proměnila profese ladiče za polovinu existence orchestru? Poslechněte si reportáž.
Chytrý telefon, videohovory, audiodetektivky, bydlení doma. Život ve 101 letech přibližuje paní Hana
Hana Pešková se narodila v červnu roku 1924. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti ukazuje, jak jí pomáhá dotykový telefon a jak stále sleduje jako architektka nejrůznější stavby. Výjimečné je, že paní Hana bydlí i ve 101 letech doma, a navíc sama.
Královédvorská zoo je proslulá chovem žiraf. Narodilo se jich zde už rekordních 287
Aktuálně žije ve Dvoře Králové nad Labem 27 žiraf – Rothschildovy a síťované. Pomyslnou hvězdou je samec Bořek. V 17 letech jde už o staršího pána, po čtyřech letech pobytu v zahradě už ale zplodil 16 potomků. Žirafy chovatelé krmí granulemi, speciální kaší, senem, čerstvou zeleninou nebo ovocem. Základem jsou ale větve stromů, hlavně vrb a bříz. Zoo je získává ze svých pozemků, další nabízejí dárci. Co se nevyužije jako čerstvé krmivo, se suší anebo mrazí.
Žít čestně, odvážně, skromně a bez závisti, říká stoletý Karel Nývlt, který se zapojil do odboje
Válečný veterán Karel Nývlt oslavil v březnu sté narozeniny. Patří tak mezi 1158 lidí, kterým je sto a více let. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti mluvil o současném životě v domově pro seniory i o tom, jak při odboji ničil mosty a minoval železnice. Jako osmnáctiletý utrpěl při výbuchu granátu zranění.
Návrat zvířat do Afriky byl vizí legendárního ředitele safari parku. „Proto tady jsme,“ říká vnuk
Safari Park Dvůr Králové oslaví v neděli 80 let své existence. V našem seriálu nahlédneme do zákulisí transportů zvířat. Královédvorská zoo je v tomto směru unikátní – bedny si vyrábí sama na míru a zajišťuje převozy i pro jiné zahrady. Plní tak sen legendárního ředitele Josefa Vágnera, vracet ohrožené druhy zpátky do jejich přirozeného prostředí. „O to nám jde. Proto tady dneska jsme a proto tady pracujeme,“ říká jeho vnuk Marian Vágner.