V roce probíhajícího Expa vydaly knihu, která představuje japonskou společnost širší veřejnosti. Publikace Japonský rok je jak pro laiky, tak i pro ty, kteří už o Japonsku něco vědí nebo tam třeba byli a chtějí si své zážitky urovnat. „Japonci jsou schopni chopit se nápadu a dovést ho do dokonalosti,“ popisují Denisa Vostrá a Alice Kraemerová. Jaké japonské umění inspirovalo impresionisty nebo třeba Alfonse Muchu? A mají Japonci čas chodit na výlety? Ptá se Karolína Koubová.

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář. Repríza z 24. června 2025.

Je ředitelkou kůru baziliky sv. Jakuba v Praze a vede Mezinárodní varhanní festival, který se koná už potřicáté. „Neexistují dvoje stejné varhany stejně jako neexistují dva stejní lidé, musíte se s nimi popasovat, skamarádit, být k nim přátelský a musíte vybírat z toho, co varhany nabízí,” popisuje ve Vizitce. Nakolik je pro varhaníka důležitá improvizace? A kdy je možné naše největší varhany ve svatojakubském chrámu vidět? Ptá se Daniel Jäger.

Francouzština mu od začátku šla, jakoby ji už znal. Se svojí ženou Matyldou jsou laureáty Ceny tvůrčí Afriky. Získali ji za překlady frankofonních divadelní autorů. „Jejich časté metafory jsou z jiné kultury. Museli jsme se hodně dovzdělávat o kontextu,“ říká ve Vizitce. Pracoval jako rozhlasový a divadelní dramaturg a dodnes je dramatikem Divadla Golem, někdejšího Divadla na voru. V čem je specifické francouzské divadlo? Jaká je naděje pro Afriku? Ptá se Karolína Koubová.

Všechno, co dělá, má zdroj v divadle. „Empatie je klíčová. Divadlo ji dokáže kultivovat, trénovat i rozšiřovat,“ říká Karolíně Koubové ve speciální Vizitce z LFŠ v Uherském Hradišti. „To, že se Dejvické divadlo stěhuje a musí do rekonstrukce i v tom fyzickém slova smyslu, byl pro mě jeden z podstatných impulsů.“ Řeč je taky o chystaném filmu o Tomáši Baťovi, o proměnách v Dejvickém divadle, bezbřehosti a limitech humoru i uskupení VOSTO5.

Jeho bratr, frontman skupiny Psí vojáci Filip Topol, by letos oslavil šedesátiny. „Umřel moc mladý, jeho tvorba mohla pokračovat,“ říká ve Vizitce a připomíná, že Filip začal velmi brzo vystupovat, roky hrál a neměl rodinný život. „Bohéma pro něj byla setrvalý stav a když se k tomu přidá alkohol, je to sebezničující.“ Kdy si připadal jako dědeček Jimiho Hendrixe? A s jakou myšlenkou napsal text, který proslavila Monika Načeva? Ptá se Ondřej Cihlář. Repráza z 19. června 2025.

Natočil první český viet film. Letní škola, 2001 je o životě vietnamské komunity na přelomu tisíciletí očima první generace, která v Čechách vyrostla. „Jsou momenty, kdy jsem Vietnamec a momenty, kdy se chovám jako Čech. Tato fluidní identita je v audiovizi mojí konkurenční výhodou,“ říká ve Vizitce. Čím je pro něj online svět? A může vzniknout viet film natočený Čechem? Přímo na LFŠ v Uherském Hradišti se ptala Karolína Koubová.

Šel od šumavských pramenů Vltavy až po soutok s Labem a uvědomil si její obrovský kulturní, historický i technický význam. Ambice projektu Vltava slavná a splavná Národního památkového ústavu, který inicioval, je, aby se řeka stala Evropskou kulturní stezkou. „Na co jezdit do Santiaga de Compostely, když můžeme jít kolem Vltavy,“ říká ve Vizitce. Jaká umělecká díla řeka Vltava inspirovala? A co by byly Čechy bez Vltavy? Ptá se Karolína Koubová.

Vystavovala s Yoko Ono a její díla si koupil vnuk Pabla Picassa, známý sběratel. Ženy a práce s pamětí jsou dlouhodobě jejími tématy. „Přála bych si být z kamene“ – tak pojmenovala svou novou výstavu v olomoucké Telegraph Gallery. „Možná bych byla silnější, kdybych byla z kamene. Možná bych i tvořila lépe,“ zamýšlí se ve Vizitce, kde Karolíně Koubové přiznává, že by snad i dění na Slovensku či ve světě prožívala lehčeji.