- Podcasty
- Natura
Poslechněte si podcast: Sedláky neměli komunisté vůbec rádi a pokusili se je zlikvidovat
Přežili a dnes znovu pečují o louky, pole a lesy a pomáhají chránit českou přírodu. Ekologický magazín Natura se vypravil za jedním z nich - svobodným sedlákem, lesníkem a milovníkem živé krajiny Danielem Pitkem. Připravila Markéta Ševčíková.
Natura
Ekologická témata i novinky z oblasti ekologicky šetrného způsobu života.
Šaty v podobě matky země i nekonvenční divadlo: Dětští vítězové CO2 ligy se představili v Senátu
Naše společnost se mění a s ní i náš vztah k životnímu prostředí. Ve druhé polovině minulého století se o ekologii zajímala minorita, dnes se environmentalistika učí na univerzitách a z řady středoškoláků jsou ekologičtí aktivisté. Jak ale tuto problematiku vnímají děti školou povinné? Vědí, co se děje s klimatem, jak rychle mizí některé druhy rostlin a zvířat, jaký problém představují nezničitelné odpady, a tuší, na jaké planetě budou žít, až dospějí?
KRNAP slaví 60 let a hrozí mu ušlapání turisty. Pomohlo by zavést vstupné nebo část parku zavřít?
Všichni je znají a všichni do nich chtějí. A nejen kvůli nejvyšší české hoře Sněžce a prameni řeky Labe, ale proto, že z Krkonoš se stal fenomén. Může za to krajina, která jinde na našem území není, a navíc spousta rekreačních možností včetně klientského servisu pro ty nejrozmazlenější. A móda.
Divoká zvířata se stěhují do měst – do Prahy nutrie, na africká předměstí hyeny. Proč se to děje?
Svět se mění a příroda s ním. Co platilo v minulém století, dnes už neplatí. Kdyby existoval stroj času a člověk z roku 1923 by se dostal do současnosti a prošel se po Praze, patrně by vůbec nechápal, kde se to ocitnul.
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Staré stromy jsou domovem a obydlím pro spoustu zvířat a mají také kulturní a historický význam – jsou pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností.
Svět se mění a někteří mladí lidé preferují nejen velmi ekologické, ale až puristické formy bydlení
Dá se žít s rodinou a s dětmi v maringotce? Odpověď přináší Natura a Markéta Ševčíková.
Přírodní zahrada? Patří do ní hadník i plevele, chemie nebo rašelina je ale zakázaná
Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.
Pesticidy mohou ovlivnit vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z jejich prokletí?
Roční celosvětová spotřeba pesticidů tvoří 4 miliony tun ročně. Ekologický magazín Natura upozorní, že se dostávají do vody i půdy a z ní pak do plodin, které na ní pěstujeme. Trávíme hmyz, ptáky, žížaly, ale především sami sebe, protože pesticidy mohou ovlivnit tvorbu hormonů, nervovou soustavu, vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z pesticidového prokletí a jak naši půdu opět oživit?
Přežijí nás poslední dinosauři na Zemi?
Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří zůstali na naší planetě po hromadném vymírání na konci křídy. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovali hlavní zdroj obživy, přesto je lovil a vybíjel, zároveň některé z nich – především sokoly a sovy – povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežili až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme.
Řada lidí si spoustu let myslela, že k lesu se můžeme chovat jako k poli - tedy zasadit, nechat vyrůst, pokácet, sklidit a znovu zasadit
Jenže kůrovcová kalamita i extrémní sucho nám ukazují, že takto už s lesem zacházet nelze. Jak bychom se měli k lesu chovat, aby nám vůbec nějaký zbyl? Proč podle odborníků nemají smysl lesní školky, zaměřené opět na smrky? A musíme být stále první v těžbě a vývozu dřeva? O tom všem s Markétou Ševčíkovou a jejími hosty.
Do vlčích teritorií se zoologem Kutalem
Vlk provází člověka dějinami a na všech kontinentech. Když severský bůh Ódin seděl na trůnu v paláci Walhaly, u jeho nohou polehávali dva vlci. Staroegypťané vyznávali válečného boha vlka Vepvoveta a pokud Říman uviděl vlka, mělo to být šťastné znamení. Protože vlk byl zasvěcen Martovi, bohu války, a také zakladatele Říma dvojčata Romulus a Remus odkojila vlčice.