V tomto díle si povídáme o možné ztrátě smyslu, který pociťují pedagogové ve chvíli, kdy AI zvládá přípravy do výuky lépe a rychleji než oni sami. Ondřej, s nímž si o tom povídáme, však toto riziko obrací v příležitost a vysvětluje, že role průvodce se díky uvolněným rukám přesouvá od pouhé tvorby materiálů k hlubšímu porozumění psychologii dětí a ke schopnosti klást ty správné otázky. Epizoda představuje koncept „new skillingu“, kdy se průvodci učí pracovat s AI jako s kreativním partnerem, který umožňuje vytvářet výuku na míru konkrétní skupině žáků.

S Janou Majerovou si povídám o její čerstvé zkušenosti z pedagogické praxe, během které zkoumala reálné možnosti integrace umělé inteligence do běžné výuky. Překvapivým zjištěním pro ni byl počáteční odpor dětí, které v používání AI často neviděli smysl a preferovali vrstevnickou spolupráci. Popisuje konkrétní technické i postojové bariéry a vysvětluje, co je na základě její osobní zkušenosti pro úspěšné učení s AI klíčové. Podcast nabízí praktické ukázky aktivit i doporučení pro školy, jak k zavádění AI do výuky přistupovat koncepčně a s respektem k potřebám dětí.

V prakticky zaměřeném dílu Ondřej Šteffl vysvětluje, že konkrétní výběr mezi modely jako ChatGPT, Gemini či Claude je v důsledku méně podstatný než používání placených verzí a schopnost dobře zadat prompt.. Dozvíte se, kzrtý model je z etického hlediska zajímavou volbou nebo jaká jsou specifika i limity školního Sciochatu při využívání AI ve škole. Neopomeneme ani důležitost systémových promptů a to, jak si s komunikaci s botem dobře nastavit i ze strany dětí.

Průvodce Kopé ze zlínské Scioškoly sdílí své zkušenosti s vedením mentorských rozhovorů. Pojmenovává, na jakých pilířích v jejich škole takový rozhovor stojí. Dozvíte se, jak využít otevřené otázky, aktivní naslouchání a proč je důležité vést si z těchto setkání podrobné záznamy. Dotkneme se taky praktických výzev, jako je budování důvěry u méně komunikativních dětí nebo efektivní sdílení informací v rámci pedagogického týmu.

AI používají žáci i průvodci - zvolené úlohy dělá za ně. Ondřej Šteffl vysvětluje, že boj proti AI je předem prohraný a jedinou funkční strategií je naprostá transparentnost na straně dětí i průvodců při přiznávání zdrojů a nástrojů. Věnujeme se také nezbytné proměně role učitele z předavatele informací na mentora a emoční oporu, v čemž mají Scioškoly díky svému nastavení náskok. 

Tentokrát nahlédneme do fungování základní ScioŠkoly Holešovice, která svůj rozvrh postavila přímo na osmi ScioCílech. Průvodkyně Iva Sochorová vysvětluje, jak vypadají jejich tematické plány a výuka v praxi. Jde o inspirativní vhled do školy jako živého organismu, kde jsou ScioCíle pevnou osou každodenního učení i prožívání. Epizoda rozebírá také výzvy spojené s komunikací vůči rodičům i to, jak děti samy dokážou pojmenovat svůj reálný pokrok.

Tentokrát s Ondřejem Štefflem rozebíráme fenomén syntetických vztahů a to, k čemu to může vést. Epizoda varuje před ohrožením zdravého vývoje dětí, zároveň však ukazuje AI jako užitečný trenažér pro nácvik náročných situací, jako je třeba první rande. Dozvíte se, co s tím jako průvodci můžete dělat a v závěru nabídneme také konkrétní rizikové platformy, o kterých s dětmi mluvit raději dříve než později.

V druhém díle bonusové série o umělé inteligenci se Ondřej Šteffl zaměřuje na riziko kognitivního offloadingu – tedy hrozbu, že kvůli delegování úkolů na AI náš mozek ochabne a zhloupneme. Vysvětluje rozdíl mezi deskillingem a no skillingem. Epizoda však nabízí i optimistický protipól v podobě new skillingu, kdy nám a dětem AI umožňuje pouštět se do neprobádaných oborů a dosahovat výsledků, které by bez ní nebyly možné. Ondřej rozebírá, jak pracovat se žáky, pro které je myšlení averzivní, a jak skrze zaměření na emoce, proces a radost z tvorby (flow) zabránit tomu, aby děti na AI pouze pasivně přenášely své povinnosti.

Představujeme novou sérii krátkých podcastů zaměřenou na umělou inteligenci ve vzdělávání. V úvodní epizodě Ondřej Šteffl rozebírá AI jako nejvýznamnější přelom v dějinách lidstva, její rizika, ale i možnost využít ji jako příležitost. Identifikuje konkrétní hrozby, jako je ztráta dovedností (deskilling), vznik syntetických vztahů a závislostí či prohlubování epistemické krize, tedy neschopnosti rozlišit pravdu od fikce. Cílem celého cyklu je naučit průvodce i žáky ovládnout umělou inteligenci a dobře s ní ve vzdělávání a učení zacházet.