V tomto díle podcastu představuje Filip Dobrovolný Wladyniak vznikající kurikulum komunikace, které se zaměřuje na rozvoj dovedností v oblasti čtení, tvorby textu, argumentace a diskuse. Filip rozebírá napětí mezi tradiční výukou mluvnice pro potřeby přijímacích zkoušek a budováním kompetencí, které děti skutečně využijí v každodenním životě. Zvláštní pozornost věnujeme výzvám umělé inteligence, která sice dokáže texty vygenerovat, ale nesmí nahradit klíčové kognitivní procesy probíhající při samotné tvorbě textu. Epizoda nabízí inspirativní vhled do toho, jak ve školách kultivovat čtenářskou a pisatelskou gramotnost jako základní klíč ke vzdělanosti.

Bára s Ondřejem se tentokrát věnují AI gramotnosti. Ta by měla stát především na hlubokém porozumění rizikům, jako je kognitivní úpadek nebo vznik syntetických vztahů. Pro průvodce je důležité nástroje AI osobně vyzkoušet a také se naučit pracovat se systémovými prompty, aby AI nebyla jen podbízivým společníkem, ale objektivním partnerem. Epizoda zdůrazňuje potřebu včasné profylaxe u dětí, u nichž věková hranice 13 let může být pro prevenci některých typů závislostí.

Tento díl s Janou Timiopulu ze ScioArtu odkrývá, proč je umění nezbytnou součástí upgradovaných ScioCílů. Jana vysvětluje rozdíl mezi výukou umění a učením skrze umění, které pomáhá rozvíjet sebeuvědomění, odolnost, citlivost i kritické myšlení. Nasdílíme praktické rady, jak umělecké prvky využít ve výuce, aniž byste museli být sami umělci. A zazní i nabídka od ScioArtu nejen pro ScioŠkoly.

V prakticky zaměřeném díle rozebíráme s Ondřejem, jak efektivně komunikovat s rodiči o roli umělé inteligence v našich školách. Ondřej upozorňuje na velkou poptávku rodičů po informacích a vysvětluje, proč je nezbytné transparentně sdílet naši strategii práce s AI. Diskuse se dotýká i citlivého tématu věkových hranic, kdy s AI nebo o AI začít s dětmi mluvit. Na řadu přijdou i praktické tipy pro školy.

V navazujícím díle o ztrátě smyslu se s Ondřejem Štefflem zaměřujeme na optiku dětí, které se stále častěji ptají, proč se učit věcem, které umělá inteligence zastane rychleji a kvalitněji. Ondřej uznává legitimitu této otázky a vysvětluje, že řešením není vnější tlak, ale orientace na vnitřní motivaci, prožitek a radost z procesu, které nám AI nikdy nemůže vzít. Epizoda se dotýká i hlubšího problému globální nejistoty, v níž dnešní děti vyrůstají.

S Blankou Charvátovou si povídám o rodičovské komunitě. Dozvíte se, jak probíhá propojování rodičů napříč celou republikou a co si od toho slibujeme. Blanka sdílí také svou osobní zkušenost coby rodiče scioškoláka a mluví o tom, co pro ni bylo v této pozici důležité a na čem mohou školy svůj vztah k rodičům stavět. Dozvíte se také, jak Blančina role může být užitečná pro vaši školu a naopak.

V tomto díle si povídáme o možné ztrátě smyslu, který pociťují pedagogové ve chvíli, kdy AI zvládá přípravy do výuky lépe a rychleji než oni sami. Ondřej, s nímž si o tom povídáme, však toto riziko obrací v příležitost a vysvětluje, že role průvodce se díky uvolněným rukám přesouvá od pouhé tvorby materiálů k hlubšímu porozumění psychologii dětí a ke schopnosti klást ty správné otázky. Epizoda představuje koncept „new skillingu“, kdy se průvodci učí pracovat s AI jako s kreativním partnerem, který umožňuje vytvářet výuku na míru konkrétní skupině žáků.

S Janou Majerovou si povídám o její čerstvé zkušenosti z pedagogické praxe, během které zkoumala reálné možnosti integrace umělé inteligence do běžné výuky. Překvapivým zjištěním pro ni byl počáteční odpor dětí, které v používání AI často neviděli smysl a preferovali vrstevnickou spolupráci. Popisuje konkrétní technické i postojové bariéry a vysvětluje, co je na základě její osobní zkušenosti pro úspěšné učení s AI klíčové. Podcast nabízí praktické ukázky aktivit i doporučení pro školy, jak k zavádění AI do výuky přistupovat koncepčně a s respektem k potřebám dětí.

V prakticky zaměřeném dílu Ondřej Šteffl vysvětluje, že konkrétní výběr mezi modely jako ChatGPT, Gemini či Claude je v důsledku méně podstatný než používání placených verzí a schopnost dobře zadat prompt.. Dozvíte se, kzrtý model je z etického hlediska zajímavou volbou nebo jaká jsou specifika i limity školního Sciochatu při využívání AI ve škole. Neopomeneme ani důležitost systémových promptů a to, jak si s komunikaci s botem dobře nastavit i ze strany dětí.

Průvodce Kopé ze zlínské Scioškoly sdílí své zkušenosti s vedením mentorských rozhovorů. Pojmenovává, na jakých pilířích v jejich škole takový rozhovor stojí. Dozvíte se, jak využít otevřené otázky, aktivní naslouchání a proč je důležité vést si z těchto setkání podrobné záznamy. Dotkneme se taky praktických výzev, jako je budování důvěry u méně komunikativních dětí nebo efektivní sdílení informací v rámci pedagogického týmu.

AI používají žáci i průvodci - zvolené úlohy dělá za ně. Ondřej Šteffl vysvětluje, že boj proti AI je předem prohraný a jedinou funkční strategií je naprostá transparentnost na straně dětí i průvodců při přiznávání zdrojů a nástrojů. Věnujeme se také nezbytné proměně role učitele z předavatele informací na mentora a emoční oporu, v čemž mají Scioškoly díky svému nastavení náskok.