Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Vyjednavači Ruska a Ukrajiny se chystají na čtvrteční schůzku do Istanbulu, navzdory všem iniciativám se ale po celé délce fronty stále bojuje. „I z předchozích konfliktů víme, že diplomatické páky na Rusko nefungují, pokud nejsou podpořené rázným nátlakem, ať už vojenským nebo ekonomickým,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus slovenský reportér a spisovatel Tomáš Forró.

Papež Lev XIV. se ujímá úřadu jako první Američan v dějinách katolické církve. Ke katolicismu se hlásí i někteří představitelé administrativy Donalda Trumpa v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. S novým papežem se ale názorově rozcházejí. „Pod vedením papeže Františka se Vatikán stal spíše progresivnějším a leccos nasvědčuje tomu, že Lev bude pokračovatelem jeho linie,“ míní amerikanistka Kateřina Březinová, podle níž mezi americkými katolíky přibývají spíš tradicionalisté.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Generální ředitel České televize Jan Souček byl v úterý ze své funkce předčasně odvolán. Shodlo se na tom 15 ze 17 členů Rady České televize, jimž se nelíbila jeho personální rozhodnutí, komunikace k radě i veřejnosti a zásahy do programu. „Problém je, že takto špatně poskládaná Rada nemůže podávat kvalitní výkony. A na konci je zdůvodnění ve stylu: ‚Prostě jsme ho chtěli odvolat, tak jsme dali dohromady několik důvodů‘,“ kritizuje senátor a režisér Břetislav Rychlík (nez.).

Česko chystá revizi vztahů s Čínou, kterou má vláda Petra Fialy (ODS) už ve svém programovém prohlášení z ledna 2022. Podle analytičky z projektu Sinopsis Kateřiny Procházkové je to nezbytný krok, ke kterému mělo dojít dřív. „Koncepce je důležitá, aby se neopakovaly excesy a blamáže předešlého prezidenta a předešlé vlády. A abychom si z toho nich vzali ponaučení,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Izrael plánuje rozšířit vojenskou operaci v Pásmu Gazy. V rámci zvýšení tlaku na hnutí Hamás povolává rezervisty a počítá i s možností dobýt a následně držet celé území obývaného převážně Palestinci. „Zábor území má Hamás donutit, aby vydal rukojmí. Ale někteří izraelští politici už začínají mluvit o anexi Gazy,“ upozorňuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

1. května 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistickým okupantům. Zásadní roli v tom sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin,“ už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit. I když vlivem okolností moc připravené nebylo,“ připomíná editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.

Začátek května je tradičně příležitostí pro mnoho politických stran a skupin k vystoupením a manifestacím. „Letošní první máj politické strany tolik nezaujal. Dalo by se čekat, že pro většinu politických stran to bude jedna z příležitostí, jak se voličům před volbami ukázat. Ale třeba ODS, která tradičně dělá prvomájové setkání, letos nepořádala žádnou akci,“ říká pro Český rozhlas politolog Aleš Michal s tím, že letošní oslavy prvního máje tak byly doménou levicových stran.

Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.