Když vás po mnoha letech opustí psí kamarád, je to velmi smutné a vy víte naprosto přesně, že tohle už nechcete prožít a že už si žádného pejska nepořídíte.

Čištění zubů je ta nejkratší činnost na světě. Dvě až tři minuty, tvrdí odborníci. Každý, kdo si někdy čistil zuby, ale ví, že jsou to ty nejdelší tři minuty každého dne – navíc ráno a večer.

Nedávno jsem si připomněl text jisté písně. Vzhledem k tomu, že je skoro dvě stě let stará a pořád se hraje, můžeme ji označit za hit.

Když mám vzpomínat, co všechno jsme jako děti dělali v zimě, nejdřív mě napadá, co jsme naopak nedělali. Nejezdili jsme na hory, já ani nikdo z mých spolužáků z venkovské školy.

Když v lednu napadl sníh a zůstal ležet i u nás v Budějovicích, na trávníku za naším panelákem na sídlišti Šumava se objevilo cosi mezi obřím sněhulákem a sněhovým iglú.

Tak jsem si nedávno v jednom z českobudějovických supermarketů plnila vozík zbožím, když se ke mně přitočil mladý muž s dotazem, jestli mám malé děti. S ohledem na můj seniorský věk určitě tušil, jak mu odpovím. „A můžete mi dát své bodíky?“ Zeptal se vzápětí.

Nevím jak vy, ale já nijak nemiluji malování. Nemám teď na mysli onu uměleckou výtvarnou činnost. Hovořím o praktické záležitosti, k níž je třeba jednou za čas doma přikročit, aby zdi v bytě prokoukly.

Jsem pořád zrychlená, takže asi mám ADHD. Což je, odborným jazykem řečeno, porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Podle ostatních jsem hyperaktivní. To asi jo.

Jsou to slova, která v jihočeské krajině vyslovil někdo před osmi sty, někdy i tisícovkou let. Z té doby nezůstalo nic jiného než právě těch pár slov – pojmenování míst.